Závěr

Naprosto objektivní přístup ke čtení a porozumění Bible neexistuje. Každý z nás k ní přichází se svými otázkami, problémy, starostmi i radostmi. A nelze k Bibli přijít jinak než s vlastní kulturní a společenskou zkušeností. Tato pravda ale představuje vedle velké výhody i jisté nebezpečí.

Výhodou je, že Bible má co říci ke každému životnímu příběhu. Tím nebezpečím je, jak jsme poznali, že Slovo Boží se překrucuje a čte způsobem, kterým nikdy být čteno nemělo.

K tomu, abychom se vyhnuli tomuto nebezpečí a zároveň měli z Bible největší užitek, máme ještě tři rady. Tou první je řídit se našimi sedmi pravidly porozumění Písma. Ta nám pomohou nevkládat do textu své vlastní názory a naproti tomu odhalit úmysl samotného Autora.

Druhou radou je číst Písmo ve společenství. To znamená: nebýt při interpretaci Písma osamělým běžcem. Mluv s druhými o tom, co pro ně Bible znamená a buď ochoten přijmout i to, jak oslovuje je. Čti knihy, které napsali křesťané různých povolání a pocházející z odlišných kulturních prostředí.

A konečně, ponoř své naslouchání Písmu do modlitby a pros Ducha svatého, aby ti otevřel oči a tys mohl najít celou pravdu v Bibli obsaženou. Bez Ducha nelze Boží Slovo pochopit.

Porozumění Písmu však nemá být vyčerpávajícím břemenem. Koneckonců, Bůh, který nám Své Slovo dal, touží, abychom mu rozuměli. A Jeho touha je silnější než naše!

Přeložil Tomáš Audy