Druhé pravidlo

Čti úryvek v jeho kontextu

Stejně jako u dobré literatury, tak i u Bible se musíme pro dobré porozumění jednotlivostem a nalezení smyslu úryvků nejprve zmocnit celého textu. Toto pravidlo nám nebrání otevřít si prostřední část listu Římanům, chceme-li si přečíst odstavec o hříchu, ale můžeme tak učinit s užitkem jen tehdy, pokud jsme poznali, jaké místo má Pavlovo učení o hříchu v poselství celého listu.

Jestliže čteme Písmo po malých kouscích a veršících víceméně náhodně, musíme si počínat velmi opatrně. Když například čteme Pavlova slova v 1 Kor 7,27: „Jsi bez ženy  Žádnou nehledej.“ Pokud zde nevezmeme v potaz kontext, zvláště Pavlovy rady v kapitole 9., můžeme učinit závěr, že Bible přikazuje celibát.

Kontext nám při aplikaci na biblický úryvek rozšiřuje jeho smysl. Jako příklad užijeme Gen 50,20, kde Josef říká: „Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid.“ Pohledem na bezprostřední kontext uvidíme, že zde Josef mluví ke svým bratřím bezprostředně po smrti svého otce. Abychom ale pochopili, co má na mysli, potřebujeme číst celý Josefův příběh (Gen 37,1-50,26). Tam se dozvíme, že se Josefa bratři pokoušeli zbavit tím, že by ho prodali Midjánským obchodníkům, kteří ho vzali do Egypta. Také si můžeme všimnout, jak Bůh jejich zlý skutek použil k tomu, aby ho postavil na post, z něhož mohl svou rodinu zachránit.

Ale ještě dále: verš Gen 50,20 je třeba číst ve světle celé Geneze. První kniha Mojžíšova uvádí slib, který učinil Bůh Abrahámovi – že mu dá nesčetné potomstvo a zemi. Josefův výrok na konci knihy zjevuje, že on si je vědom toho, že Bůh má moc zvrátit zlé plány jeho bratří, aby zachránil rod a naplnil slib daný Abrahámovi.

A to ještě není vše. Posledním kontextem každé knihy je celá Bible. Při jejím čtení najdeme k Josefovu výroku i další paralely. Nejjasnější je asi v Petrových slovech, když popisuje Ježíšovu smrt. Ve Skutcích 2,22-24 Petr prohlašuje, že Ježíš byl zabit bezbožníky, kteří chtěli jen Jeho smrt, ale Bůh užil i tento jejich skutek k tomu, aby zachránil mnohé od jejich hříchů.

Jak se můžeme naučit čtení v kontextu  Vyhýbejme se čtení pouze útržkovitému. Čtěme celé knihy. Můžeš-li strávit dvě až tři hodiny četbou románu, zkus totéž s Izaiášem či Skutky. Kdykoliv se setkáš s kratším úsekem, zkoumej ho ve své mysli v rámci celé knihy či s pomocí dobrého komentáře.

Přesný význam kontextu se může v různých knihách lišit. V knihách spíše dějepisných je kontext dán sledem událostí v příběhu; v listech zase jedna myšlenka vychází z jiné. Kapitoly 10-31 v knize Přísloví mají kontext volnější. Za jedním z jadrnějších přísloví – například o lenosti – následují dvě týkající se jazyka a pak ještě jedno o jiné. I přesto však u všech knih platí, že ke studiu jednoho odstavce potřebujeme znát smysl knihy celé. Ptej se sám sebe: Jak tato pasáž zapadá do poselství celé knihy, či dokonce celé Bible

Tvá schopnost číst Písmo v tom nejširším kontextu bude růst s tím, kolik času čtením Božího Slova strávíš.