Sv.Dominik Savio

Když byl Dominik Savio u prvního sv. přijímání, napsal si do svého deníčku: ”Mými nejlepšími přáteli budou Ježíš a Maria. Chtěl bych pomáhat jiným, aby se varovali skutků, které by je odváděly od Boha.” Když hoši ve škole neslušně žertovali, nebo si prohlíželi všelijaké prapodivné časopisy, Dominik jim říkával: ”To není pro mne, já si toho nevšímám.” Samozřejmě, že si z něho dělal blázny a říkali mu, aby nebyl malé dítě a nenechal se zahanbit. ”Nejsem malé dítě, ale nejsem ani čuně”,odpovídal jim. Dominikovi spolužáci věděli, že má pravdu. Vážili si ho pro jeho odvahu. Když ve svých čtrnácti letech umřel, všichni jeho spolužáci i velký učitel Don Bosko věděli, že Dominik Savio byl svatý. Dominik se narodil 2.4.1842 v Rivě u Turína v Itálii. Umřel 9.3.1857. Svatořečen na jaře 1954.

Sv.Tarsicius

Byl to římský školák a křesťan. Ten se dozvěděl o skupině římských křesťanů, uvězněných pro víru. Byli odsouzeni k smrti a před svou popravou chtěli naposledy přijmout Ježíše v eucharistii. Podařilo se jim poslat tajnou zprávu biskupovi. Ten se obával, že kněz nebo jáhen, kterého by vyslal, by mohl být také zatčen římskými vojáky a popraven. V tom vstoupil Tarsicius a řekl: ”Otče, pošli mne, jsem ještě malý, mne nebude vůbec nikdo podezřívat. Já určitě proklouznu!” Biskup zvážil jeho slova. Rozhodl se svěřit mu malý sáček obsahující Nejsvětější svátost, požehnal mu a vyslal ho za svými bratry do vězení. Všechno probíhalo hladce, až skoro u cíle své cesty ho přepadla tlupa neurvalých výrostků.Jeden z nich uviděl, že Tarsicius něco drží v ruce. Když se posměšně vyptával, co to má, dostal odpověď: ”Nic, co by se tě týkalo!” ”Vsaď se, že je to jedno z křesťanských tajemství. Dej to sem!” Hoši začali Tarsicia mlátit. Ani se moc nebránil, protože chránil Nejsvětější svátost. Čím pevněji držel sáček, tím více hoši zuřili a mlátili. Najednou se objevil voják na koni a darebáci se rozutekli. Tarsicius byl hodně domlácen. Teprve když poznal, že legionář je také křesťan, předal mu sáček i poslání a zemřel.