P. ThMgr. Franišek Jakub Sadílek OFM,
kaplan v Uh. Hradišti
Pochválen buď náš Pán Ježíš Kristus milí poutníci, dnes bych vám
chtěl říci něco o další ctnosti Panny Marie, která je nejchudší. Jak
víme, chudoba se dá rozdělit na chudobu a na bídu a také víme, že není
ideálem žít bídně, nemít co jíst, nemít se do čeho obléknout, ale
chudoba, o které mluví evangelium. Ta spočívá v tom být k dispozici
Bohu a tu bych dnes vyzdvihl jako takovou hlavní myšlenku. Být
k dispozici Bohu a lidem, protože chudý, ten kdo nic nemá, je víc
otevřený pro to, aby se nechal obdarovat. A v duchovním smyslu to
znamená nechat se obdarovat Bohem. Kdyby jste zajeli do nějakého
většího města, kde je spousta bezdomovců a pokud by nebyli zrovna
opilí a dali by jste se s nimi do řeči, tak by jste se setkali často
s velkou otevřeností a bezprostředností. Samozřejmě také s různými
lžemi a frázemi, kterými jsou vybaveni, aby dostali nějaký obnos
peněz, aby si mohli něco koupit, ale tito lidé jsou dost otevření.
Když se podíváme do Starého zákona,
tak ti, kdo byli nejotevřenější pro Boha, byli vždycky lidé chudí. I
chudí, obyčejní pastýři, byli pozváni, aby se jako první poklonili
v Betlémě Ježíškovi. Ale velekněží, farizeové a zákoníci zůstali
v Jeruzalémě, i když to měli kousek cesty a ani si nevšimli, v čem
žijí. Možná právě díky vnějšímu bohatství majetku a vnitřnímu
bohatství myšlenek své vůle si nevšimli, že se narodil Mesiáš, Pán
Ježíš. A ten chudý Boží lid Starého zákona nazývaný také dcera
siónská, našel svoje naplnění v Panně Marii.
Ve Starém zákoně
je několik obrazů, které se pak v Novém zákoně naplnily. Jsou tam
obrazy beránka a kříže, které se týkají Pána Ježíše. Izraelité při
východu z Egypta jedí beránka a jsou označováni znamením kříže. Tyto
obrazy beránka a kříže se pak naplní na Kristu. A zrovna tak jsou ve
Starém zákoně obrazy, které se naplní na Panně Marii, jako třeba archa
úmluvy, ve které bylo schováváno Desatero, které znamenalo přítomnost
Boží. Tou pravou archou úmluvy se potom stala Panna Maria, která jako
archa úmluvy v sobě měla desatero, která v sobě měla Pána Ježíše.
Vyznačovala se tím, že byla Pannou a zároveň matkou. Paradoxně spojila
dvě linie povolání, které můžeme i dnes najít ve světě, povolání
k panenství, k výhradnímu následování Ježíše v panenství a k životu
v manželství. Možná, že tím chtěl Pán Ježíš také ukázat velkou hodnotu
obou těchto způsobů života, jak panenství, tak manželství. Oba dva
Panna Maria žila.
Způsob života v panenství tak úzce
souvisí s chudobou, protože panenství vlastně znamená vnitřní chudobu,
být k dispozici Pánu. Ten, kdo se zasvěcuje Bohu v panenství nebo
v panictví, se dává k dispozici úplně. Nabízí Bohu prostor, který by
normálně věnoval své vlastní rodině. Prostor erotické lásky, kdy
někoho člověk vlastní, tak nabízí Pánu Bohu, aby mu byl plně
k dispozici. Takže Bůh si vybral Pannu Marii právě k tomuto způsobu
života, aby mu byla plně k dispozici. Panna Maria i co do vnější
hmotné chudoby, pocházela z chudých poměrů, ale to možná není až tak
nejdůležitější. Důležitější je ta její vnitřní chudoba. Chudoba její
vůle, jejího chtění a chudoba, která očekává Pána. Touto chudobou je
Panna Maria k dispozici i pro nás. V tomto očekávání, obdarování od
Boha. Na závěr bych vám chtěl nabídnout modlitbu k Panně Marii
nejchudší o naši pravou chudobu:
Přijď Duchu svatý, Duchu stvořiteli,
Bože všemohoucí.
Tys chtěl, aby se Tvůj Syn narodil
z nepatrné panny,
aby se v její slabosti a chudobě
zjevili Tvá moc
a tvé bohatství.
Posiluj nás v naší chudobě, neboť
nechceme vlastnit nic,
než dary z Tvé ruky.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen