Kázal P. ThMgr. Richard Wojciechowski MIC, farář v Nedašově

 Drazí bratři a sestry, drazí poutníci, pokračujeme v rozjímání nad ctnostmi Panny Marie a dnes chceme rozjímat nad ctností Nejvěrnější. Bylo to za druhé světové války, za protektorátu. Nějaká skupina mladých lidí začala práci v odboji. Nešťastnou shodou okolností se věc prozradila. Zatkli jednoho, druhého, třetího až Němci pochytali všechny a zastřelili je. Proč začínám úvahu o věrnosti takovouto smutnou událostí? Něž tito lidé začali práci v odboji, jistě se mnohokrát utěšovali, že jeden druhého nevyzradí, i kdyby je to mělo stát život. A přece, když stáli tváří v tvář strašnému výslechu, jejich věrnost neobstála. Jeden druhého prozradil. Jak to? Což to nebyli lidé věrní, upřímní, charakterní? Ale ona jim chyběla statečnost.

Chceme-li tedy dnes rozjímat o věrnosti Panny Marie, musíme současně rozjímat i o její statečnosti. Pravá věrnost se totiž ukáže teprve v těžkostech života. Panna Maria byla proto tak věrná, protože byla tak statečná. Podívejme se trochu do jejího života. Jako mladá dívka se rozhoduje sloužit Bohu tak, jak to bývalo tehdy zvykem, v Jeruzalémském chrámě. Tam se statečně rozhoduje darovat se celá Bohu v panenství. Dnes už je mnoho lidí, kteří se po vzoru Panny Marie dávají Bohu v panenství, ale tehdy cílem každé izraelské ženy bylo manželství a mateřství. V dětech byla chlouba každé ženy. V době Panny Marie, zvláště když už se naplňovalo sedm Danielových týdnů po nichž měl přijít Vykupitel, se každá izraelská žena v koutku srdce těšila, že snad právě její dítě bude Mesiášem, který povede izraelský národ k politickému vítězství. V této době a za těchto okolností se Maria nebála vydat v posměch svým vrstevníkům a nabídnout Bohu panenství. Ale Bůh s ní má jiné plány. Nechce od ní službu v chrámě, ale mateřskou službu vůči Bohu. Maria dobře ví, že sloužit znamená plnit vůli toho, komu chce sloužit. Je třeba sloužit tak, jak on chce. Statečná a věrná Maria ochotně mění svůj životní směr jakmile dá Bůh pokyn. V okamžiku zvěstování vyslovuje svůj životní program: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova.“ Tomuto programu zůstane věrná až do svého nanebevzetí. Věrnost stála Pannu Marii mnoho obětí. Útěk do Egypta, scéna z dvanáctiletým Ježíšem v chrámě. A co teprve, když už byl Ježíš dospělý, když se proti němu začalo stavět tolik nepřátel, kteří ho chtěli zabít. Když byl dokonce na něj vydán zatykač, když se nad ním stahovaly mraky až k bouři zeleného čtvrtku a velkého pátku. Ona s úzkostí sledovala všechna ta nebezpečí. Všechno, co mělo ublížit Ježíši zraňovalo její mateřské srdce. Ježíš přišel hledat a spasit, co zahynulo. Ona ho v tom povzbuzuje, pomáhá mu, i ve chvíli, kdy je Ježíš vláčen jeruzalémskými ulicemi jako zločinec. Ona se k němu hlásí, jde mu vstříc a všechny urážky, které jsou namířeny na něho, zachycuje do svého srdce. Ona, Matka. Ale, když přibili Ježíše na kříž,  zase je její místo u něj. Věrně a statečně stojí pod křížem. Neumdlévá, nenaříká, důstojně stojí. Neproklíná vrahy a nepřátele. Všechny posměšky namířené na Ježíše, všechny kletby, všechna rouhání zbabělých a zlých lidí na ni dopadají, ale ona stojí. Statečně a věrně. A její věrnost jde až za hrob. Ona je matkou a těšitelkou prvotní církve až do své smrti, do svého nanebevzetí. I v nebi má stále na zřeteli jediný zájem - svého Syna, spásu světa, spásu člověka.

A teď by už vlastně stačilo, abychom si řekli: Dělejme to jako Maria. Ale dobře víme, že život je tak mnohotvárný a ctnost věrnosti tak důležitá, statečnost, tak důležitá, že je třeba si ještě ukázat, jak máme Pannu Marii následovat. Už děti ve škole musí osvědčovat statečnost a věrnost, když musí snášet různé posměšky proto, že chodí do kostela, že chodí do náboženství, že se modlí. Už v tomto dětském věku je třeba dávat dětem za vzor Pannu Marii. Když jsou pak chlapec nebo dívka postaveni do života, kolik statečnosti musí prokázat, aby si uchovali víru a čistotu. Jak důležité je, aby se mladí lidé dívali na Marii a řídili se jejím příkladem. Když pak v životě přijdou různé boje, krize, když se rozhoduje o tom, zůstanu-li dítětem Božím, nebo postavím-li se do řad lhostejných nebo dokonce do řad jeho nepřátel, pak by nás měla povzbudit věrnost a statečnost Panny Marie. Není tak těžké hlásit se ke Kristu na květnou neděli, když všichni volají Hosana, ale když na velký pátek slyšíme ze všech stran: „Ukřižuj ho!“ Pak je třeba, abychom se postavili pod kříž, abychom byli věrni svým zásadám, své křestní smlouvě.

Jeden z apoštolů vydržel onen velkopáteční nápor a zůstal pod křížem. Byl to svatý Jan. Proč? To proto, že se držel Panny Marie. Zajímavé je, že církev volá k Panně Marii: Panno věrná, a ne matko, královno věrná, a to proto, aby nás upozornila, že vrchol věrnosti Panny Marie v zájmu Božím je v jejím vnitřním smýšlení, v prosté a bezvýhradné oddanosti Bohu. Vyprošujme si dnes u Panny Marie tuto ctnost statečnosti a věrnosti pro chvíle těžkých krizí a pokušení, abychom tak jako ona obstáli, abychom tak jako ona byli věrni Pánu až pod kříž, až do smrti. Maria, Panno nejvěrnější, oroduj za nás. Amen.