Kázal P. ThMgr. Petr Klimeš, kaplan ve Val. Meziříčí

                Sestry a bratři, milí mariánští ctitelé, jsem velmi rád, že mohu mezi vámi a pro vás sloužit mši svatou ve fatimský den, abychom se vzájemně povzbudili ve víře a načerpali velké milosti. Budeme společně čerpat vodu z pramenů spásy prostřednictvím nejmilosrdnější Panny Marie a věřím, že s velkou radostí. Nabádá nás k tomu prorok Izaiáš: „Budete vážit vodu s radostí z pramenů spásy“.

Když mě k vám otec Karel zval, říkal mi, že si v kázáních na pokračování přibližujete ctnostný život Panny Marie. A protože jsem ve sdružení Božího milosrdenství faustýnů, kde patří i někteří farníci z klobucké a brumovské farnosti, a také patřím do Rodiny Neposkvrněné, chtěl bych se dnes zamyslet nad milosrdenstvím Panny Marie, která je matkou a královnou milosrdenství. Milí poutníci, připutovali jste do tohoto kostelíčka, abyste se setkali nejen s našim milým Bohem ve třech osobách, ale také s tou, která je krásným a čistým obrazem milosrdného Boha, nevýslovně věrnou podobou originálního obrazu Božího, Ježíše Krista. Maria a Ježíš mají z vás všech nesmírnou radost, protože jste dali přednost duchovnímu občerstvení a tajemnému společenství a obětovali svůj čas, své prostředky, aby jste se učili od Božího Syna a Matky Boží ctnostnému životu a načerpali potřebné milosti nejen pro sebe, ale i pro ty, které nosíte ve svém srdci, které jste možná zanechali doma pro jejich nemohoucnost nebo, kteří zatím nedozráli k tomu, aby ve svém životě kladli na první místo toho, který je našim stvořitelem a udržovatelem, vykupitelem, spasitelem i posvětitelem. Připutovali jsme zvláště v tento mariánský den, protože jsme si buď vědomi velkého vlivu Panny Marie v řádu milosti a mnozí mají s Mariinou pomocí tu nejlepší zkušenost nebo teprve hledají útěchu, přímluvu. Chtějí poprosit o milosrdenství prostřednictvím Panny Marie pro sebe, pro své nejbližší, pro přátele, pro ty na které nikdo nepamatuje nebo i pro naše blízké zesnulé. Všichni jsme si totiž nějak vědomi, že Panna Maria jako matka Boží má ten nejlepší vliv na Boha. A i když jsme ještě třeba nezakusili zázraky prostřednictvím Panny Marie, chceme mít víru a důvěru, chceme věřit Božímu slovu, vždyť u Boha není nic nemožného. Chceme to spolu s ní zkusit, aby nás  třeba jen ochraňovala od jakéhokoliv zla a pomáhala nám mít stále živou víru, naději a lásku. Potom můžeme skutečně zažít zázraky, které budeme jasně vnímat, i když se na první pohled mohou druhým lidem jevit jako normální věci nebo náhoda, ale my budeme vědět, že se dějí, i když nejsou doprovázeny lacinými projevy, které na sebe upozorňují nejrůznější reklamou a lákadly současného světa. Jsou to například zázraky obrácení, zázraky osvobození od hříchu ve svátosti smíření, zázraky setkání s živým Kristem v eucharistii, který náhle prozáří náš život jasem skutečné lásky a pravdy. Dále zázraky vzájemného odpuštění, zázraky tělesného uzdravení, zázraky duchovního zdokonalení, životního nasměrování a vytrvání v dobrém až do konce. Nejprve musíme být rozhodní a trpěliví, abychom se nebáli vykročit vpřed Božímu milosrdnému působení i prostřednictvím Panny Marie. Musíme to jednoduše zkusit, abychom získali zkušenost nebo pokračovali dál v již zkušenosti získané. V jednom známém žalmu při mši svaté opakovaně zpíváme: „Okuste a vizte, jak dobrý je Hospodin“. Mohli bychom to trochu srozumitelněji opravit na  zkuste to a uvidíte, jak dobrý je Bůh.

Moji milí, podobné je to i s mariánskou pomocí. Nesmíme se bát v modlitbě komunikovat a prosit Pannu Marii. Jen tak můžeme zakusit, jak je dobrá a jak nám pomáhá při našem putování mnohdy slzavým údolím, vždyť každý den má dost svých trápení, ale že nás chce také přivádět k tomu nejlepšímu před tvář a k srdci samotného Boha pro zdraví duše i těla a k naší spáse. Abychom tedy tyto zázraky opravdového života zakusili, nesmíme být nevěřící a nerozhodní. Naopak. Měli bychom jednoduše vstupovat do tajemného vztahu s Marií a Ježíšem a pak zažijeme, že to s námi Boží Syn a Matka Páně myslí co nejlépe, že Bůh skrze Marii může vykonat velké věci. Nezažijeme to však a nezakusíme, když budeme jen přešlapovat na místě, třeba jen rozumově přemýšlet a bilancovat o účinnosti našich modliteb a o tom, zda Maria skutečně pomáhá či nepomáhá, aniž bychom konkrétně nezačali Pannu Marii prosit, modlit se k ní, trpělivě jí důvěřovat a pokračovali v našem úsilí. Je to podobné, jako bychom byli nemocní a stále dokola chodili kolem léku, ale nevzali si jej.

Milí poutníci, Panna Maria také chce, abychom s ní komunikovali v modlitbě, abychom k ní vysílali své prosby, volali ji o pomoc v našich potřebách, protože s námi chce vytvářet tajemné společenství i přes hranice stvořeného prostoročasu a také chce být maximálně užitečná a přivádět nás blíž ke Kristu, prameni spásy. Chce se stravovat láskou pro nás a pro svého Syna, jehož tajemné tělo vytváří věřící křesťané. Chce být a skutečně je nejúčinnějším nástrojem Božího milosrdenství ke světu, ke všem lidem i k těm, kteří se zatoulali jako marnotratní synové nebo dcery, nebo kteří ještě Boha nepoznali. Chce přivádět ke Kristu, lékaři duše i těla, který z prachu pozvedá chudé, posiluje slabé, ošetřuje nemocné, utěšuje a potěšuje nešťastné, zklamané, nadlehčuje životní kříže a oslazuje každou hořkost.

Sestry a bratři, na mnohých mariánských poutních místech, především tam, kde se Panna Maria zjevovala nebo zjevuje, také často vytryskl pramen vody. Lidé putují do Lurd, na Turzovku, nebo do Dechtic. Modlí se, účastní se mše svaté, přijímají svátosti církve, ale také čerpají a popíjí vodu z pramene. Tyto prameny dobré vody jsou však také symbolem pramene spásy. V Lurdech říkala Panna Maria svaté Bernardetě, aby hledala pramen. Jakoby chtěla říci celému lidstvu: Hledejte Boha a nebudete v ničem a nikdy strádat. Ukazuje na pramen vody jakoby ukazovala na Krista. Maria sděluje lidstvu a stále připomíná, že máme přistupovat k prameni spásy a nabírat zadarmo vodu života, vodu tryskající do života věčného. Je to zdroj Boží lásky a milosti, která nás chce neustále očišťovat, obnovovat, regenerovat, posilovat, aby v nás byl pravý život podle Boha. I v tomto ohledu je pro nás Panna Maria nejmilosrdnější z lidí, protože je jako svatá Panna nerozlučně spojena s Bohem, který je milosrdenství samo. Věřila v toho, který je nejlepší. Zakusila a zakouší toho, který je nejlepší. A protože nás skutečně miluje tak chce, abychom také byli v tajemné jednotě s tím, který je nejlepší. Chce pro nás ten nejlepší úděl, abychom žili důvěrně s Bohem a jednou blaženým způsobem patřili na Boží tvář. Nejmilosrdnější Maria je pro nás také učitelkou milosrdenství. My bychom měli napodobovat Pána Boha v jeho milosrdenství a v tom, jak jej prokazuje i těm, kteří o to neprosí. A ještě více těm, kteří o to s pokorou a pravdivostí prosí jako děti. Maria také zprostředkovává milosrdenství pro ty, kteří o to třeba ani neprosí. To snad poznáme jednou až na věčnosti, kdy jsme byli my nebo naši blízcí odprošováni za naše hříchy a vyprošováni o milosrdenství i bez našeho vědomí, kdy jsme byli drženi nad propastí duchovní zkázy nebo nějakého neštěstí. Ale Maria vyprošuje milosrdenství zvláště těm, kteří ji prosí. Modleme se pravidelně rozjímavý svatý růženec, kterým jsme skrze Marii přibližováni k tajemství života, smrti a vzkříšení Ježíše Krista, aby ustavičnou modlitbou mohla pravidelně a dostatečně dýchat naše duše, aby v nás mohla cirkulovat milost Boží a my se jí nechali vyživovat. A tak se skrze Marii můžeme více otevírat pro Boží milosrdenství, který třeba za pět minut dvanáct zachrání člověka. Nalomená třtina nebude dolomena, doutnající knot nebude uhašen. Maria nás učí praktickému a svatému soucitu s mravní nebo hmotnou bídou ubohých lidí. Tento milosrdný soucit je základem pro konání skutku milosrdenství.

Sestry a bratři, takovému soucitu se Maria učila ve svatých knihách. Například u proroka Ozeáše čteme: „Obrací se ve mně srdce, rozněcuje se i soucit“. Samotná přítomnost Boží v duši člověka, kterou Maria vynikala mimořádným způsobem jako neposkvrněná, vzbuzuje milosrdný soucit a vede ke konání milosrdných skutků lásky. Jsou to skutky duchovního milosrdenství jako například těšit zarmoucené, dobře radit pochybujícím, taktně a s láskou napomínat hříšníky, odpouštět viníkům, poučovat nevědomé, trpělivě snášet křivdy a modlit se za živé i mrtvé. A skutky tělesného milosrdenství jako sytit hladové, dávat pít žíznivým, ujímat se pocestných, odívat nahé, navštěvovat nemocné, poskytovat pomoc vězňům a pochovávat mrtvé.

Sestry a bratři, měli bychom se však učit správně rozlišovat kdo skutečně potřebuje pomoc. Jestliže konkrétní bratr nebo sestra potřebuje nezbytně pomoci, tak nečekat, že to za nás udělá někdo jiný. Když nám takového člověka Pán pošle do cesty, tak se ho ujměme, neboť každý další by si také mohl říci, že mu pomůže někdo jiný, takže nakonec mu nepomůže nikdo. A my bychom bratra nebo sestru mohli přivést k malomyslnosti, k zoufalství nebo ještě k něčemu horšímu. Jakpak bychom mohli říkat, že milujeme Boha, kterého nevidíme, když nemilujeme bližního, kterého vidíme? Jakpak bychom mohli očekávat milost odpuštění, když se nesmilujeme nad poklesky a nedokonalostmi našich viníků?

Milí poutníci, Bůh není jen milosrdný, ale i spravedlivý. Bude nás soudit podle toho jak žijeme. Jestli vůbec nezištně milujeme a nakolik, jestli děláme dobro, jestli dokážeme odpustit. Jak se chováme k bratřím a sestrám i k těm našim viníkům. Podle toho se buď otevíráme nebo uzavíráme milosrdné odpouštějící lásce. Panna Maria však může mnohé ovlivnit, mnohé vyprosit i na základě modliteb někoho jiného. Svolává před Boží tvář na konkrétního člověka milosrdenství, snaží se nás zachraňovat před Božím trestem, uchránit před spravedlivým soudcem svými milosrdnými přímluvami. A jemně, taktně sestersky i mateřsky nás nabádat, abychom si nechali odstranit naše kamenné srdce Bohem. A to je diplomacie na vysoké úrovni.

Moji milí, utíkejme se vždy ke královně milosrdenství. Království Boží totiž záleží na spravedlnosti a milosrdenství a Pán tuto říši rozdělil. Svatý Alfons píše, že království spravedlnosti si vyhradil pro sebe, kdežto království milosrdenství přenechal Marii a ustanovil, že všechno slitování, prokazované z nebe lidstvu, má procházet Mariinýma rukama a má se rozdělovat podle jejího uznání. Arcibiskup Arnošt z Pardubic kdysi napsal krásnou myšlenku, že věčný Otec dal Synovi úkol soudit a trestat a matku pak pověřil, aby soucitně pomáhala nešťastným. Pro nás nedokonalé lidi, je velmi útěšné, že Bůh pomazal Marii za královnu milosrdenství olejem radosti, abychom se my, synové Adamovy všichni rozveselovali myšlenkou, že máme v nebi tuto královnu plnou oleje milosrdenství a lásky k nám. Kniha Sirachovec mluví do budoucnosti o Marii, jako o spanilé olivě na rovinách a svatý Bernard poznamenává, že z olivy se lisuje olej, který je symbolem milosrdenství. Podobně z Mariiných rukou vychází jen milost a milosrdenství. Proto, když přicházíme k Marii vyprosit si olej milosrdenství, nemusíme se vůbec bát, že nám jej odepře, jako to učinili moudré panny těm nemoudrým. Krásná oliva stojí uprostřed roviny a ne v zahradě obehnané zdí a plotem, aby ji všichni snadno uviděli a tak se k ní mohli snadno utéci pro pomoc ve svých potřebách, aby si z ní natrhali ovoce, jak spravedlivý, tak i hříšníci, jak píše svatý Antonín. Nejmilosrdnější Maria má tedy u Boha velkou moc právě kvůli nám, aby nám z nebe pomáhala. Sama to kdysi sdělila svaté Brigitě: „Na zemi není hříšníka tak zlořečeného, že by byl zbaven mého milosrdenství, neboť každý, nedostane-li na mou přímluvu nic jiného, obdrží aspoň milost, že je méně pokoušen od zlých duchů.“

A tak milí mariánští poutníci, utíkejme se vždy s radostí a velkou důvěrou k té, která je nejmilosrdnější kvůli nám. Královna milosrdenství počala a porodila Božího Syna, abychom my byli spaseni milostí Boží a k uskutečnění tohoto cíle nám chce mocně pomáhat z nebe. Amen.