Kázal P. ThMgr. Richard Wojciechowski MIC, farář v Nedašově

Drazí poutníci, drazí bratři a sestry,

jedna dětská lékařka vypráví o zázraku, kterého byla svědkem: „Zažila jsem zázrak, ačkoliv toto slovo nemám moc v lásce. Nedá se to, čeho jsem byla svědkem, jinými slovy pojmenovat. V mé péči byl dvouletý chlapeček, do té doby v podstatě zdravé dítě. Náhle, z čistého zdraví, dostal epilepsii, která se během několika dní rozvinula do dramatického stavu. Dítě mělo velké záchvaty, ztráty vědomí. Chlapec ležel v pražské motolské nemocnici celý měsíc, zkoušeli mu dávat různé léky, vše však zcela bez efektu. V té době byl měsíc květen, měsíc Panny Marie. Kdo jiný by už dítěti mohl pomoci, když ne ona, a tak jsme se spolu s přáteli s velkou důvěrou za chlapečka modlili. Za dva týdny velké záchvaty přestaly. Každým dnem nemoc ustupovala. Dnes je to krásný, zdravý a veselý chlapeček. V Motole jásají, když mu při kontrolách postupně vysazují léky. Skeptičtí neurologové by jistě řekli, že to byl opožděný nástup medikamentu, mě však přesvědčilo něco jiného - víra a modlitba k Panně Marii.“

V neděli jsme slavili památku Panny Marie Lurdské a patnáctý světový den nemocných. Nemoc patří do lidského života. Každý z nás už zakusil co to znamená být nemocný. Nemoc je skutečnost zcela přirozená a dává nám pocítit, že naše tělo je něco velmi křehkého, něco co není nastaveno tak, aby tady bylo věčně. Tělesné i psychické zdraví je velkým dobrem, velkým darem, ale na druhé straně je třeba pamatovat, že tady na zemi nebudeme věčně. Ať jsme momentálně zdraví či ne. Lurdský příběh je všeobecně  známý. Od 11. února do 16. července roku 1858 měla Bernardeta osmnáct zjevení Panny Marie. Na otázku, kdo je, Panna Maria odpověděla, že je Neposkvrněné početí. A také Bernardetě poručila, aby se napila z pramene. Ta poslušně začala hrabat v hlíně, až jej našla. Jeho voda je jedním z prvků, které charakterizují Lurdy jako svatyni uzdravení. V loretánských litaniích voláme Pannu Marii jako uzdravení nemocných. Maria, která byla Ježíšovi nejblíže a o všem, co viděla, rozvažovala ve svém srdci, zajisté pochopila, o co jejímu synovi šlo. Všechna ta mariánská zjevení a poutní místa - Lurdy, Fatina, La Saletta, Čenstochová, Svatý Hostýn, Králíky, ty jsou toho nejlepším důkazem.

Maria zve k uzdravení, ale nejen těla, nýbrž celého člověka. Je mnoho takových, kteří její pozvání přijali a putují k mariánským poutním místům a zázračným pramenům, aby byli fyzicky uzdraveni. Ale mnozí z nich také pochopí, že uzdravení nemocné víry, které přináší společná modlitba s matkou Boží je tím největším pokladem, který si z takových míst mohou odnést. Lidé získávají novou sílu, naději, odvahu, i když se situace, do níž se vracejí, vůbec nezměnila. Fyzicky nejsou vyléčeni, ale jsou uzdraveni duchovně. Nalezli plnost života a vnitřní pokoj.  Není to snad důležité? Mít plnost života a vnitřní klid a pokoj?

V Lurdech, ale i na jiných mariánských místech, má zvláštní místo eucharistie. Je pozoruhodné, že častěji než při koupelích, například v Lurdech, dochází k uzdravení při procesí s Nejsvětější svátostí. Jako na svatbě v Káně, tak i zde Maria ukazuje na svého syna, na uzdravující moc, která je v eucharistii. „Řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.“ Za malou chvíli budeme tato slova říkat před svatým příjímáním, když kněz  ukáže přítomného Ježíše v té bílé hostii a my řekneme: ´Řekni jen slovo a má duše bude uzdravena´. Prosme Pannu Marii, uzdravení nemocných, aby tato slova v našich ústech zněla opravdově a s pevnou vírou, že on má moc mě uzdravit. Uzdravit ve mně to, co je nemocné, ne jenom nemocné tělo, ale především nemocnou duši. A proto volejme: Uzdravení nemocných, oroduj za nás. Amen.