Svědectví Sr. Růženy Sekulové INSdC, karmelitánky ze Štípy

                Chvála Kristu, nejprve bych chtěla poděkovat otcům za přijetí a za toto společenství spolu s vámi ve farnosti.

Drazí bratři a sestry, v těchto dnech oktávu zmrtvýchvstání Páně bych se spolu s vámi chtěla zamyslet nad naší drahou matkou Pannou Marií. Je potřeba znát Pannu Marii, milovat ji, žít v živém osobním spojení s ní. Maria je vždy nerozlučně spjata s Pánem Ježíšem a tak je tomu i v životě víry. I v našem duchovním životě jsou oba nerozlučně spojeni. Člověk nemůže být v přirozeném ani nadpřirozeném řádu bez matky. Bylo by zajímavé projít celým Písmem a zjistit vše co říká o matce nebo o matkách v něm vystupujících. Co je matka pro dítě v přirozeném řádu, to je Maria naše duchovní matka. I kdybys měl mnoho svatých patronů a patronek, které uctíváš, nebudeš mít mnoho matek. Ona tě přece zrodila v Kristu, kojila tě a živila. Jaké asi má místo v našem duchovním nadpřirozeném životě milosti? Jak asi s ní a v ní můžeme a máme žít? Jsme teprve na začátku využívání tohoto daru matky, který nám Bůh dal, a to jak v životě, tak v poznání, v lásce. Plně se jí svěř, utíkej se k ní jako k výborné učitelce, chovej se jak se sluší na dobrého syna či dceru a přesvědčíš se, že ona je matka krásné lásky a svaté naděje. V ní se ti dostane všech milostí života a pravdy, v ní ti zazáří všechna naděje na život a ctnost. Ona ti bude neustále vyprošovat potřebné milosti, abys vytrval ve zbožném životě, bude ti sloužit jako studna živé vody. Maria je matkou Ježíšovou, je jeho tělesnou matkou, proto se k ní obracíme s prosbou o její pomoc skrze přímluvu u Boha, o jednotu těla svého Syna, o jednotu církve. Modlitba k Panně Marii, lépe řečeno prosba o její přímluvu, se zakládá na odkazu Krista na kříži: „Hle, tvá matka“. Kristus to řekl učedníku Janovi, který stál pod křížem. Ale církev nás učí, že v jeho osobě odkázal svou matku komukoliv, kdo se stane jeho učedníkem a přizná se k jeho kříži. Po daru sebe sama a svatého Ducha jde o nejkrásnější dar, který nám Kristus mohl odkázat. Panna Maria totiž žila a dodnes žije tím, čím žije její Syn Ježíš. Proto se tolik podílí na jeho plánu spásy. Jestliže Kristus je v nebi po Boží pravici a přimlouvá se za nás, ona nebude dělat nic jiného. Je však třeba vědět, že i když se stala matkou Boží a to je veliká důstojnost, ona sama není žádná bohyně. Sama se nazvala služebnicí Páně a byla by první, kdo by odmítla být stavěna na roveň Bohu. Jakákoliv naše prosba, kterou k ní vyšleme, prochází jejíma rukama směrem k Bohu. A jakákoli milost, kterou Maria pro nás získá, pochází od Boha, pramení v jeho lásce k nám. Ona otevřela svůj život Bohu docela, ne v upachtěné supervýkonnosti, ale v bezmezné důvěře.

Musela naplnit úkoly a povinnosti chudé palestinské dívky a později matky, ale v tom všem a nad to všechno byla Boží, plná milosti, dívka Páně, která nechtěla nic, než aby se jí stalo podle jeho slova. Služebnice, která nechtěla jen to a ono pro Boha, ale která pro něho byla ve všem co žila. Jistě, že se v tom nikdo z nás Marii nevyrovná a nemůže vyrovnat. Mesiáš nám byl darován jedinkrát a to pro vždy, ale přece každý z nás z věřících může být plný Boha, plný Ducha Kristova. Každý z nás může zcela reálně přinášet do světa, v němž žije, do života, který spoluvytváří, Boží plnost, Boží přítomnost a moc Boží lásky. A tak se náš život může stát plodným podobně jako byl život Mariin. Plodný ne už naší neuvěřitelnou výkonností, ale plodný Bohem, který v nás žije a působí.

Tento svět není v podstatě chudý na výkonné pracovníky nebo na vynikající odborníky, ale je značně chudý na Boží lidi. A to je úkol, který je nám vlastní, který za nás křesťany nikdo nemůže na sebe vzít. Proto chci i každého z vás poprosit o modlitbu za to, abychom byli neustále ochotni plnit jeho vůli jako Maria, aby neustále přibývalo nových kněžských a řeholních povolání ochotných následovat Krista a připodobňovat se Marii.

Na závěr bych chtěla říci něco o naší kongregaci, kterou založila blahoslavená Maria Tereza z Scrilli. Narodila se v Itálii. Nedávno byla blahořečena, bylo to 8. října. Její rodiče si přáli mít jako druhé dítě chlapce, ona se narodila jako druhá holka. Její teta, když ji přivedla ke křtu, zapomněla jak se má jmenovat, tak jí dala jméno Marie, což pro Marii Terezii byla velká milost, že může mít jméno podle Panny Marie. Ale její maminka, protože se narodila jako druhá holka, jí neprojevovala žádný cit a nijak neskrývala, že starší dceru má raději. Zdálo se, že samotná přítomnost Marie matce vadí. Pro dívenku to byla pochopitelně veliká bolest. Ve svých vzpomínkách píše, že ji netrápila závist vůči sestře, ale prostě toužila být milována, přičemž ona sama milovala rodiče a sestru úplně stejně. Pro Marii znamenala velmi mnoho láska Boží. To způsobilo, že nevyrostla v člověka uzavřeného a smutného, ale byla dívkou živou a otevřenou. A také citlivou pro to, co prožívají druzí kolem ní. Ve svém životě kladla důraz na pomoc svým bližním v duchu lásky a modlitby. Nezůstala lhostejná Božímu vnuknutí, její neustálá touha byla vést duše k Bohu. Viděla jak chudý je člověk moderní doby, jestliže mu chybí mravní a duchovní výchova. Proto vedená Duchem Božím založila v roce 1854 kongregaci a její touhou byla mravní, křesťanská a společenská výchova od dětství až po dosažení zralosti. Chtěla, aby sestry byly kontemplativní a činné zároveň. Misii, pro kterou Bůh určil blahoslavenou Matku Marii Terezu z Scrilli, dnes uskutečňujeme skrze vyučování na školách, u nás je to výuka náboženství, pomoc nemocným a starším lidem v nemocnicích a v domovech důchodců, pastorace dětí a mládeže ve farnostech. Naše sestry působí v Itálii, v USA, v Kanadě, v Indii, v Polsku, v Brazílii, na Filipínách, na Floridě, v Indonésii, ve Svaté zemi a od roku 1993 v České republice ve Štípě. A na závěr bych se spolu s vámi chtěla pomodlit modlitbu, kterou se matka Maria Tereza z Scrilli často modlívala: Miluji Tě, můj Bože, v darech Tvých, miluji Tě v mé nicotnosti. I v ní uznávám Tvou nekonečnou moudrost. Miluji Tě v tolika různých a nečekaných překážkách, kterými doprovázíš můj život. Miluji Tě ve všem, jak v utrpení, tak v pokoji, protože nehledala jsem a nikdy bych nehledala Tvé útěchy, ale tebe, Bože, útěcho. Amen.