P.
Martin Vévoda
Milí
Boží přátelé, na dnešní den nám církev nabízí v liturgii
žalm 45, který jsme zpívali před chvílí. Tento žalm byl složen a
poprvé zpíván hodně dávno, několik století před životem Panny
Marie, ale je zajímavé, jak krásně se připodobňuje jejímu životu.
Jako kdyby ho jeho autor skládal přímo k Panně Marii. „Slyš
dcero, pohleď a naslouchej!“ Maria je vzorem pro ty, kdo naslouchají.
Ona první naslouchá Bohu a říká mu: „Ano, staň se mi podle tvé
vůle“. Je ochotna plnit Boží vůli. „Zapomeň na svůj národ, na
svůj otcovský dům.“ Je zajímavé, že v Bibli se o rodičích
Panny Marie nepíše vůbec nic. Jako kdyby na ně Bible zapomněla. Je
tam popsán rodokmen Ježíše Krista, kde se říká, že Maria byla
zasnoubena s Josefem a z ní se narodil Ježíš. A pak je tam
rodokmen svatého Josefa, ale o rodičích Panny Marie se tam nepíše
nic. Je to možná proto, aby se naplnila prorocká slova onoho žalmu
– „Zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům“. Ale proč má
zapomenout? To proto, aby mohla být plně obdarována Bohem. Nevzpomínat
na to, co bylo kdysi, co bylo před několika lety, jak se měla dobře,
ale aby pamatovala na to, jak se bude mít dobře s Pánem Bohem,
když mu řekne ano.
A za
svoji poslušnost jí Bůh dává obrovskou důstojnost. Stává se
Matkou Boží. Zapomene na svůj otcovský dům, ale vstupuje do jiné
rodiny, do samotné Nejsvětější Trojice. Kolik žen v židovském
národě toužilo být matkou Mesiáše. Kolik lidí a pokolení toužilo
vidět Ježíše. Maria se stala jeho Matkou. V žalmu dále slyšíme:
„V plné kráse přichází královská dcera, její šat je
protkán zlatem“. Maria dostává krásný šat, královský oděv. A
tu krásu nemá sama od sebe. Tu krásu dostává od svého Boha, od
toho, kterého nosí ve svém životě, od toho, kterého porodila. I my
všichni jsme při křtu dostali krásné bílé roucho, které nás činí
schopnými účasti na nebeské hostině v nebi. Panna Maria si
toto krásné roucho uchovala po celý život neposkvrněné a čisté.
A dále
v žalmu zpíváme: „Místa tvých otců zaujmou tvoji synové,
ustanovíš je za knížata po celé zemi“. A my víme, že když Ježíš
umírá na kříži, dává své matce nového syna, svatého Jana a s ním
symbolicky i celou církev. Tak se stává Maria matkou všech věřících.
A naopak my všichni, kdo věříme v Krista, dostáváme spolu se
svatým apoštolem Janem Marii za svou matku. A co z toho vyplývá,
když zpíváme: „Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, ustanovíš
je za knížata po celé zemi“? Nám z toho plyne to, že kdo má
Marii za matku, snaží se žít podle jejího vzoru, dědí po ní krásu
a má velkou protekci u Boha, neboť Bůh neodmítne přímluvu své
nejpokornější služebnice a matky Božího Syna. Dostáváme díky ní
přední místo před Bohem. Máme připraveno krásné místo v nebi.
Maria je pro nás vzorem, učí nás, jak máme naslouchat Boží vůli,
že nemáme lpět na tom, co máme ve vlastnictví, protože jen ten,
kdo ve svých dlaních nic nesvírá, se může sklonit a pít vodu z dlaní
a být občerstven. Maria je naší matkou a my se na ni můžeme s důvěrou
obrátit a prosit ji o přímluvu u Boha. Bůh ji slíbil, že s ní
budeme tam, kde je ona. Nezklamme tuto důvěru, kterou do nás Bůh vložil,
abychom jednou mohli zasednout na ta místa, která má pro nás připravena
v nebi. Maria, matko Boží, pros za nás u Pána, abychom byli
hodni zaslíbení Kristových. Amen