P. Antonín Ptáček

Sestry a bratři, když člověk přijíždí k Panně Marii, tak se vždy cítí dobře. Proč? Protože u Panny Marie se shromažďují lidé dobré vůle. Jsou tady matky, otcové, děti. Jsme jako jedna velká rodina Božích dětí. A v rodině, kde je takové matky jako je Panna Maria, je dobře. Člověk se cítí velmi dobře. Četli jsme evangelium o tom, jak Pán Ježíš svěřuje svoji matku svému učedníku Janovi. Říká jí: „Ženo, to je tvůj syn.“ A pak učedníkovi: „To je tvá matka.“ A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě. Toto Boží slovo platí i pro každého z nás, kteří jsme tady přítomni. Panna Maria je i naší matkou. Co vlastně znamená mít Pannu Marii za Matku Boží? Slovy: „Hle, matka tvá“, odevzdává Pán Ježíš svou matku učeníkovi. Odevzdává Matku Boží církvi. A od této chvíle církev putuje s Pannou Marií až k završení dějin, ke konci věků. To bylo na počátku života církve. Už ve večeřadle byla Panna Maria přítomna. Společně s učedníky se modlila o příchod Ducha svatého.

            Sestry a bratři, je to velký příklad pro všechny doby. Bez Panny Marie není možný křesťanský život ani křesťanská obec. Jestliže by se ve farnosti neuctívala Panna Maria, tak by tam vždy něco chybělo. Chyběl by tam ten mateřský prvek. Když matka v rodině dobře plní svůj úkol, je laskavá, mírumilovná, má ráda děti a miluje svého muže, v takové rodině se pak dobře žije. Tak je to i ve farnosti, v církvi. Jestliže se ve farnosti uctívá Matka Boží, tak člověk, který přichází z venku, se mezi lidmi ve farnosti cítí dobře. Můžeme si položit otázku, co přináší Panna Maria do našeho života. Panna Maria nám přináší Krista, ona nám ho přibližuje. Říká se, že kde je Panna Maria, tam je přítomen také Kristus. Když čtete Písmo svaté, tak všude při důležitých, velkých okamžicích života Ježíše byla přítomna i Panna Maria. Takže kdo se modlí k Panně Marii a vzývá ji, ten jako kdyby současně oslavoval Krista. S Kristem přináší Maria jeho tělo do domu, do církve, jíž je rovněž Matkou. Panna Maria nám ukazuje Krista v jeho plnosti. Chceš poznat blíže Krista? Poznej Panu Marii a ona tě přivede ke svému Synu.

            Sestry a bratři, Panna Maria nás také chrání před výběrem Krista. Každý, kolik je nás zde přítomných,  si ho představuje jinak. Každý podle své chuti, podle nálady a zaměření, podle temperamentu. Teď si představme, že by byl jenom jeden Kristus, který je výběrový. Už by to nebyl Bůh, ale nějaký výmysl lidského stvoření. Tímto nás Panna Maria také chrání před výběrovou církví, která by už nebyla církví, ale nějakou vyčleněnou sektou, pro určité příznivce, jenom pro určitou skupinu lidí, kteří se někde sejdou a poznají, že mají stejné zaměření a stejné úmysly. Ale my jsme každý jiný, proto ta krása v té rozmanitosti. Tímto nám Panna Maria také garantuje katolicitu celé církve. Být katolický znamená být celý, všeobjímající. Jsme ve škole Panny Marie a máme se učit cele přijímat každého člověka, takového jaký je. Panna Maria nás také chrání před sektářstvím, před uzavřeností, před dnešním světem. Když čtete spisy Druhého vatikánského koncilu, tak církevní Otcové vybízejí věřící, aby naslouchali také hlasu dnešní doby a podle toho zaměřili svoji pastoraci. Sestry a bratři, uctívání Matky Boží není otázkou nějakého vkusu, nálady. Je existenční otázkou pro naši farnost a celou církev. Pán Ježíš říká z kříže: „Hle tvůj syn. Hle tvá matka.“ Tím nás svěřil do rukou a ochrany Panny Marie. Každý, kdo prosí a uctívá Matku Boží, kdo se modlí růženec, ten je ve zvláštní ochraně Panny Marie. Tady by mohli vyprávět matky, které se třeba modlili za své děti a jak je Panna Maria vyslyšela. Tuto neděli jsem byl na svatém Hostýně a tam přicházejí lidé prosit Matku Boží o pomoc, o ochranu. Přicházejí tam se svými těžkostmi, s obrovskými problémy. Všiml jsem si, že tam lidé vzhlížejí k Matce Boží s velkou nadějí. Naše nebeská Matka nás volá a osvobozuje nás z nicotnosti, když se cítíme opuštěni a zapomenuti ve víru dnešní doby, osvobozuje naše  úzkostlivá srdce zatížená břemenem svého vlastního selhání nebo selhání druhých. Volá nás z té naší cizoty domů. U Panny Marie jsme doma, tam nacházíme teplo domova, smysl naší křesťanské víry.

            Sestry a bratři, kdo nachází cestu k Panně Marii, kdo k ní přichází s důvěrou, chodí na mariánské pobožnosti, ten je připraven ke všemu, co Bůh přikazuje, ke každé výzvě, jako Panna Maria. Teď bychom si mohli připomenout podobenství ze svatby v Galilejské Káně. „Udělejte všechno, co vám řekne.“ Takový člověk, který je připraven naslouchat Panně Marii, je také připraven naslouchat Bohu a má jistotu, že Boží Matka se o něj nepřestává starat. „Hle, tvůj syn. Hle, tvá matka.“ S těmito slovy nás Pán Ježíš z kříže odevzdává své matce a svou matku odevzdává nám. To je veliké bohatství, mít takovou skvělou matku, která rozumí každému lidskému srdci, ať je jakékoliv. I nám platí Mariina slova: „Veliké věci se mnou učinil ten, který je mocný“. Přál bych vám všem, aby jste s touto myšlenkou v srdci odcházeli. Toto pokorné mariánské sebevědomí a vědomí vítězství je pro nás v dnešní době velmi zapotřebí. „Veliké věci se mnou učinil ten, který je mocný.“ Ať nám tato slova stále zní v srdci. To je naše naděje a síla do dalšího života s Pannou Marií. Amen.