P. Miroslav Sleldzinski MIC

Drazí bratři a sestry,od poslední fatimské pobožnosti se pro nás věřící a pro celou církev stala jedna důležitá věc. Není nějak moc reklamovaná a příliš hlučná, protože ty nejdůležitější věci v duchovním životě a vůbec v celé církvi se často dějí v tichu a nepozorovaně. Třeba tak, jak tomu bylo s narozením Pána Ježíše v Betlémě. V tichu se také zrodil apoštolský list Svatého otce o růženci. Někteří možná o tomto apoštolském listu už víte. Přiznám se vám, že z článků, které jsem četl v některých časopisech, mám takový dojem, že ta nejdůležitější věc nebyla moc zdůrazněna. Většina autorů těchto článků se soustředí jenom na to, že Svatý otec přidal ke svatému růženci čtvrtou část. Apoštolský list, který Svatý otec podepsal přesně na 24. výročí svého působení ve svatopetrském úřadu, není jenom o tom, že se máme modlit tu čtvrtou část svatého růžence, kterou nazval Tajemství světla. Pokusím se vám tento apoštolský list přiblížit. Víme, že na konci jubilejního roku 2000 adresoval Svatý otec všem věřícím apoštolský list Novo Millennio Ineunte, ve kterém nás vyzívá k adoraci a ke kontemplaci Kristovy tváře a k prohloubení našeho vztahu ke Kristu. Je to vyjádřeno slovy, které řekl Pán Ježíš apoštolům: "Duc in Altum! - Zajeď na hlubinu." Svatý otec nám tato slova nabízí jako heslo. "Hluboký duchovní život můžete čerpat právě z kontemplace tváře našeho Spasitele." Kontemplace tváře neznamená, že se máme jen dívat na nějaký obrázek, na kterém je Ježíšova tvář. Víme, že tvář odráží srdce člověka, tvář mluví. Když nám Svatý otec říká: "Kontemplujte Kristovu tvář", říká nám tím: "Kontemplujte jeho život, od početí až po jeho zmrtvýchvstání a nanebevstoupení." Můžeme říci, že tento apoštolský list o růženci je pokračováním listu, který nám dal Svatý otec na začátku třetího tisíciletí. Svatý otec vyhlásil od října 2002 do října 2003 rok svatého růžence. Doporučuje nám, naléhá a prosí nás, abychom se v tomto čase více věnovali modlitbě svatého růžence. Odvolává se na blahoslaveného Bartola Longo, který byl apoštolem růžence. Řekl, že růženec je sladký řetěz, který nás spojuje s Bohem, je to pouto lásky, které nás sjednocuje s anděly, je to záchrana před útoky pekla. Růženec je bezpečný přístav v mořské katastrofě. Není tu napsáno, proč je tento rok z pohledu Svatého otce tak důležitý, ale kdo bude číst tento apoštolský list tak vycítí, že ho napsal v dost krátké době a narychlo. Nevědělo se o tom, že ho připravuje. Jako by byl Bohem překvapen a možná i přinucen napsat tento list a věřím, že to tak bylo, protože už končil měsíc říjen a Svatý otec nám tento apoštolský list teprve dal. A to není v jeho stylu. On na všem pracuje dlouho dopředu a dává nám to s určitým předstihem. Tohle však znamená, že situace je velmi vážná a je důležitý každý den. Nikdy se ještě nestalo, že se Svatý otec na konci svého listu ještě jednou celým srdcem od nás domáhal, abychom jeho slova brali vážně. Doslovně píše: "Kéž by tato moje výzva nezapadla nevyslyšena do zapomenutí." Vždy je aktuální být blízko Krista. Každý věřící je povolán k tomu, aby žil v jeho Duchu a učil se od něho žít. To je správné rozjímání a kontemplace Kristovy tváře. Svatý otec nám podává dva úmysly, za které se máme během tohoto roku zvláště modlit. Za mír a pokoj ve světě; myslím, že nikoho nemusím přesvědčovat, že je to velmi naléhavý a bolestivý problém, a za rodiny. Svatý otec jasně nazývá rodinou rodiče, to jsou manželé a jejich děti. Zvláště prosí o modlitbu za vztahy mezi manželi a za děti. Říká, že mír ve světě a v rodině je vážně ohrožen našim vnitřním nepokojem. Cituje slova svatého Pavla z listu Efezanům, že Ježíš Kristus je ten, který je naším pokojem, neboť on obě části spojil v jedno a zboural přehradu, tj. nepřátelství. Dále zdůrazňuje, že růženec je modlitba kontemplativní. Definice kontemplace je, že to na co se dívám, vchází do mého srdce a já vstupuji do toho. Např. dívám se na nějaký obraz, vstupuje do mého srdce a já vstupuji do něho.

Drazí, dnešní člověk, už od nejmenšího dítěte, má srdce i vědomí plné špatných obrazů. Je to např. násilí v televizi, nejdůležitější zprávy v novinách jsou o tom, koho kde zabili nebo znásilnili. Tím žije svět. To jsou obrazy, které, ať už chceme nebo ne, kontemplujeme a vnášíme do našich rodin a do našich vztahů. Růženec vyjadřuje svou povahou klidný rytmus pomalých reflexů, které umožňují tomu, kdo se ho modlí, aby rozjímal o tajemstvích Pánova života tak, jak je vidí srdce té, která je Pánu nejblíže, tj. Panny Marie, aby se mu tak otevíraly nevyčerpatelné poklady. Proto je modlitba růžence tak důležitá. Svatý otec klade důraz na Zdrávasy, které máme k tomu, abychom dali našemu srdci čas na dívání se duchem na obrazy, které kontemplujeme. Chceme spolu s Pannou Marií prožívat a vstupovat do děje, o kterém rozjímáme, aby obraz tohoto děje vytlačil násilí a lež z našeho srdce. Dále Svatý otec říká, že růženec je zkratkou evangelia. Samozřejmě, protože evangelium je dobrá zvěst o životě Pána Ježíše. Možná jste někteří z vás byli na nějakých duchovních cvičeních. I my kněží jezdíme na různá cvičení a tam věnujeme většinu času kontemplaci Božího slova. Člověk se duchovně obnovuje, když čerpá tyto obrazy do svého srdce. A proto je velmi důležité, abychom kontemplovali Kristovu tvář. A růženec je jedním z nejlepších způsobů ke kontemplaci Krista. Svatý otec říká, že zkušenost ztišení a modlitba otevírají přiměřený horizont, ve kterém se může rozvíjet pravdivější, přiměřenější a soustavnější poznání onoho tajemství. Ježíš sám říká: "Jsem světlo světa, kdo mě bude následovat, nebude chodit ve tmách, ale bude mít světlo života." Teď se drazí dostáváme ke čtvrté části svatého růžence. Svatý otec řekl, že růženec je evangelium ve zkratce, ale když se podíváme na jednotlivá tajemství vidíme, že tam něco chybí. V radostném růženci rozjímáme od zvěstování Panně Marii až po nalezení Ježíše v chrámě. Bolestný růženec je rozjímání od Ježíšovi modlitby v Getsemanské zahradě až po jeho ukřižování. Zde vidíme, že od nalezení Ježíše v chrámě až po jeho modlitbu v Getsemanské zahradě je velká mezera, vůbec se nerozjímá jeho veřejné působení. To je jediný důvod, kvůli němuž se Svatý otec rozhodl rozšířit modlitbu svatého růžence o čtvrtou část, kterou nazval Tajemství světla. V tomto růženci nám nabízí tyto tajemství: 1. Křest v Jordánu, 2. Sebezjevení na svatbě v Káni Galilejské, 3. Hlásání Božího království a výzva k obrácení. Tady nám Svatý otec dává prostor, abychom si vybrali něco z Kristova působení, jsme nuceni vzít si do rukou Písmo svaté, abychom si z něho vybrali. 4. Proměnění na hoře Tábor. 5. Ustanovení Eucharistie, jakožto svátostné vyjádření velikonočního tajemství. Svatý otec nás vybízí, abychom se Tajemství světla modlili ve čtvrtek. Nové rozložení modlitby růžence by vypadalo takto - v pondělí radostný, v úterý bolestný, ve středu slavný, ve čtvrtek tajemství světla, v pátek bolestný, v sobotu radostný, protože sobota je mariánský den a v neděli slavný. Dále nám připomíná, že růženec je pouze metodou rozjímání a metodou k dosažení cíle, ale nesmí se stát sám cílem! Kolik jsi se pomodlil růženců a kolik z nich jsi kontemploval? Alespoň jeden? Super! Tady vidíme, že musíme trošku zkorigovat náš přístup k růženci. Nechci tím říci, že se máme méně modlit, ale naopak více do toho zapojovat srdce. Před modlitbou bychom si mohli něco přečíst z evangelia, abychom měli nějakou zkušenost, že po modlitbě růžence nás nebolí jenom rty, ale že máme i plné srdce. To by měl být ten správný pocit po modlitbě svatého růžence. Tím nechci nic vyvracet z vaší zkušenosti. Svatý otec říká, že kontemplace je něco jako otevření scény, na kterou se má soustředit pozornost. Máme se cítit jako diváci. Např. při modlitbě desátku bičování Pána Ježíše se toho máme jakoby zúčastnit. Je to velmi náročné. Člověk, který se takto umí modlit, se stává kontemplatikem, má více společného s Božím Duchem a jeho srdce a rozum má určitý duchovní rozměr. Dále Svatý otec říká, že toto naslouchání se živí mlčením. Vyzývá nás, abychom znovu objevili význam ticha a mlčení, vyzdvihuje důležitost zakončení desátku zvoláním Sláva Otci jako vrcholu kontemplace. Při veřejné modlitbě by se to mělo zpívat, aby se dal vzhled této nosné struktuře a perspektivě každé křesťanské modlitby. Dále říká: "Svěřuji účinnost této modlitby svatého růžence, jak jsem uvedl na začátku, otázce míru ve světě a záležitostem rodiny. Těžkosti, jaké se na počátku nového tisíciletí objevují na horizontu světa nás přivádějí k názoru, že naděje na méně chmurnou budoucnost v nás může probudit jen zásah nebe." To znamená, že se máme modlit v tomto roku o zázrak, jen to nás může zachránit. Člověk už udělal tolik "zázraků". Myslet si, že nás zachrání nějaký politik nebo nějaká věc, to je projev naivity a hlouposti. Zázrak nebe je schopen pohnout srdci všech těch, kteří žijí v situacích konfliktu i těch, kteří drží ve svých rukou osudy národů. Svatý otec dále vybízí všechny ty, kteří pracují v pastoraci, aby se věnovali rodinám a ukazovali jim krásu svatého růžence. Začít v rodinách modlitbu svatého růžence znamená vpustit do každodenního života zcela jiné obrazy tajemství spásy. Děti jsou už od prvních roků kaženy námi dospělými, celým světem, protože to malé dítě se dívá na věci, které jsme my v našem dětství neviděli a nevěděli. Co z těchto dětí bude? To je velmi důležitá otázka. Pro rodiče, říká Svatý otec, se stává stále více obtížnějším sledovat děti v různých etapách jejich života. Dnes už dovedou ovládat počítač lépe než rodiče a už mají důvod nimi pohrdat, protože si myslí, že jsou lepší než oni. A toto se přenáší i do jejich duchovního života. Je to však falešný dojem těchto dětí. Na závěr si drazí ještě jednou připomeňme, čím je pro nás růženec. Růženec je sladký řetěz, který nás spojuje s Bohem, pouto lásky, které nás sjednocuje s anděly, věž záchrany před útoky pekla a bezpečný přístav v mořské katastrofě. Amen.