Kázal P. Karel Janečka, farář v Pitíně

Bratři a sestry,

během krátkého časového úseku slavíme dva svátky Panny Marie. Její narození a o týden později svátek Panny Marie Bolestné. Naše dnešní pouť se koná právě mezi těmito dvěma svátky. Mnozí z vás by si mohli položit otázku, proč se tyto dva svátky slaví tak blízko sebe. Ale touto otázkou se dnes nebudeme zabývat. Raději se zamysleme nad tím, co v životě křesťana znamenají radost a bolest, které k sobě neoddělitelně patří. Bez radosti by byl život smutný. Ale není možný ani bez bolesti, protože svět je nemocný a s ním i lidé. Nemůžeme tedy prožívat trvalou radost již zde na zemi. Potkává nás tedy i bolest. Jaká je to bolest? Když si představíme Pannu Marii, neuvidíme u ní žádné stopy výčitek, sebelítosti, či otázek - za co mě Bůh trestá, když celý svůj život žiji podle jeho slov. Plním si všechny náboženské povinnosti, tak proč musím tolik trpět? - Taková slova jsme od Panny Marie nikdy neslyšeli. Nikdy neříkala - podívejte se, ten člověk se přidal na stranu Římanů a dnes jde do chrámu. V dnešní době by to mohlo znít takto: Za komunistů se měl dobře, byl veliký soudruh a teď je najednou tady v kostele a stejně není dobrý. A já jsem to vydržel celý život, celou dobu totality jsem chodil do kostela, nikdy jsem nezapřel, ale pořád mám nějaké trápení. - Podobné nářky a stezky můžeme kolem sebe slyšet stále víc. Jenomže to je sebelítost. To není lítost ani bolest, která vykupuje. Bolest, která vykupuje a očišťuje, je bolest nad zlem a hříchy druhých, bolest nad tím, že můj bližní ještě nepoznal Boha a nežije podle jeho přikázání, že ještě nepochopil, co je to zbožnost. Bolest nad tím, že můj bližní se na jednu stranu tváří jako skvělý křesťan, ale vůbec nežije podle základních přikázání Desatera. Taková bolest zachraňuje a může se podílet na vykupitelském díle Ježíše Krista. Panna Maria takovou bolest prožívala. Nelitovala však sebe sama, že má v životě tolik trápení a zůstala věrná Bohu. Prožívala velikou bolest nad tím, že lidé nepochopili a nepřijali, co jim Ježíš přinesl.

A co my? Chápeme, co nám Ježíš přinesl? Chápeme, co to znamená, když řekl: „Vezměte a jezte, toto je moje tělo“? Rozumíme tomu?  Neprožívá snad Panna Maria bolest i nad námi? Bolest nad tím, že jsme ještě nepochopili, jak nás Bůh miluje? Takové si položme otázky. A teprve, až si je budeme umět zodpovědět, pak můžeme prožívat i skutečnou bolest nad tím, že to ještě nepochopil náš soused, náš příbuzný.

     Zaměřme se na to, abychom porozuměli Bohu, co po nás žádá a co nám dal. Pak naše bolest už nebude sebelítostí, ale bude bolestí, která se stane účastí a podílem na Kristově spasitelném díle.Amen