Kázal P. Karel Janíček, farář ve Valašských Kloboukách

Milí bratři a sestry,

vždy na začátku prosince oslavujeme veliké a hluboké tajemství života Panny Marie, její Neposkvrněné početí. Ona byla uchráněna od jakékoli poskvrny hříchu, včetně hříchu dědičného, byla počata, aniž by se jí dotkla sebemenší poskvrna dědičné viny, která se předává z člověka na člověka již od prvních lidí. Panna Maria byla pro budoucí zásluhy svého Syna Ježíše mimořádným Božím zázrakem uchráněna této dědiční viny. Nedotkl se jí žádný hřích. Můžeme tedy říci, že toto tajemství Neposkvrněného početí Panny Marie je vlastně základem všech mariánských tajemství, všech mariánských svátků a slavností. Kdyby však Panna Maria nebyla neposkvrněna, kdyby nebyla zasažena tím mimořádným Božím zázrakem, pak bychom ji neoslavovali ani jako Matku Boží, ani její Nanebevzetí, ani Korunování v nebi, ani žádné jiné mariánské tajemství. Neposkvrněné početí je první a základní. Maria byla dívka vyvolená již od počátku svého života. Byla připravována Bohem, aby mohla splnit úkol, pro který byla vyvolena.

Přicházíme zde, abychom se zadívali na Pannu Marii, na Boží i naši Matku. Při pohledu na ni můžeme říci, že je jakýmsi prototypem člověka. Takový jako ona by měl být každý člověk žijící na této zemi. Položme si otázku, jaký že byl původní Boží plán s člověkem.. Jako odpověď každého z nás napadne myšlenka na Adama a Evu. První, čeho si všimneme, je jejich neposlušnost, jejich neštěstí, jejich hřích. Boží plán je najednou poškozený a rozladěný. Panna Maria byla dívkou vyvolenou, neposkvrněnou a čistou. Na ni se skutečně můžeme dívat jako na prototyp člověka. Vždyť Bůh chtěl, aby se každý člověk narodil v přátelství s ním. Chtěl, aby se žádného člověka na zemi nedotkl jakýkoli hřích a jakýkoli dotek zla. Bůh to tak chtěl. V Panně Marii můžeme takového člověka vidět. Takoví jsme mohli být i my. Krásní, čistí a svatí jako Panna Maria. Na ní nám Bůh ukazuje, jak to s lidmi ve své nekonečné lásce vlastně zamýšlí. V Loretánských litaniích  ji nazýváme zrcadlem spravedlnosti. Nastavuje nám čisté, neposkvrněné zrcadlo čistého a svatého člověka. My se do tohoto zrcadla můžeme dívat. Proč se díváme do zrcadla? Abychom viděli, jak vypadáme. A když chceme vidět, jak vypadá naše cesta ke svatosti, můžeme se podívat na Pannu Marii. V tom pohledu pak uvidíme sami sebe, svou ubohost a hříšnost. Uvidíme její svatost a naši slabost. Ona nám ukazuje, jací bychom měli být. Nastavuje nám to nejkrásnější zrcadlo svatosti.

Dnes přicházíme na tuto odpustkovou pouť, abychom se dívali na Pannu Marii, abychom se dívali na zrcadlo spravedlnosti a při pohledu na ni pak mohli říci, že jsme hříšní. Každý z nás přichází se svými zraněními, hříchy, slabostmi, stydíce se před Pannou Marií.  Je to ale pouť odpustková. Máme možnost získat mimořádný zázrak Božího Milosrdenství. V tomto Jubilejním roce se Bůh chce dotýkat srdce každého člověka, který po tom touží. Takovým mimořádným způsobem, jakým se dotkl Panny Marie, se touží dotknout každého z nás a my můžeme být očištěni ode všech hříchů a mimořádně očištěni ode všech trestů a následků. V tu chvíli, kdy se nás dotýká Boží láska, Boží milost, v tu chvíli můžeme být také tak krásní a svatí jako Matka Boží, Panna Maria.

A tak se dívejme na Pannu Marii a prosme jejího Syna, ať se při této dnešní pouti dotkne našich srdcí svou odpouštějící, uzdravující, milosrdnou láskou, aby naše duše zazářila mariánskou krásou. Abychom byli těmi pravými následovníky naší nebeské matky Panny Marie. Potom budou naše srdce naplněna hlubokou vnitřní radostí a pokojem. Ať nám to Bůh dopřeje na přímluvu Panny Marie. Amen