Kázal novokněz P. Jiří Ševčík, kaplan v Šumperku

Pochválen buď Pán Ježíš Kristus!

Jako každého 13., tak i v tomto měsíci je třináctý den dnem Panny Marie, naší nebeské matky. Tak, jako si Bůh již na počátku světa vyvolil Pannu Marii, tak si pro ni vyvolil i třináctý den v měsíci. Víme, že třináctý den si Panna Maria vybrala, aby přišla a ukázala světu cestu zpět k Ježíši Kristu. Třináctého přišla do Fatimy a od té doby je každý třináctý den v měsíci jejím dnem. Zadívejme se tedy na Pannu Marii i dnes, abychom v ní mohli vidět veliké milosti, kterými ji Bůh obdaroval, abychom ji dnes mohli vidět jako ženu Bohem vyvolenou, ženu, poslanou k lidem, ke svým dětem. Slyšeli jsme o tom v Listě Římanům: „Těm, kteří milují Boha, všechno napomáhá k dobrému.“ Ty, které si Bůh vyhlédl, také předurčil. Bůh si Pannu Marii vyvolil a předurčil k zvláštnímu a jedinečnému poslání, které  na tomto světě nemá obdoby. Marii si Bůh vyhlédl proto, aby se stala matkou jeho Syna a také matkou všech lidí světa. Maria je opravdu naší matkou. A není jí jen proto, že by sama chtěla, že by to bylo její výsadní přání, ale proto, že jí Bůh dal poslání být matkou každému člověku. Máme krásnou matku. Krásnou, čistou, svatou, neposkvrněnou, plnou Božích milostí, matku, která nás nekonečně miluje, matku, kterou, dovolím si tvrdit, nikde jinde na světě nenajdeme. Maria má v životě každého křesťana, každého z nás, zcela zvláštní poslání. Tak, jako měla zcela zvláštní poslání, když žila na tomto světě, poslání dát život svému Synu, stát u zrodu církve, povzbuzovat apoštoly, poučovat je. Maria je opravdovou matkou všech, matkou nebe i země. V evangeliu jsme slyšeli jak se naší matkou stala. Bylo to pod křížem jejího Syna, jenž za spásu celého světa nabízel Bohu svůj život. Když dokonával svou celoživotní oběť, oběť lásky, oběť nejvyšší, dal své matce toto poslání. U kříže se Maria stala naší matkou. Je to zvláštní, proč právě u kříže. Každý z nás je dítětem Božím. Skrze Ježíše Krista jsme se stali dětmi Božími a skrze naše utrpení, skrze náš osobní kříž se můžeme stát dětmi Panny Marie. A máme se jimi stát. Jestliže trpíme, trpí v nás Ježíš, protože jsme jeho bratry a sestrami, protože jsme dětmi Božími. Ježíš nám daroval zvláštní znamení skrze křest, ve kterém na nás Bůh shlíží jako na své děti. Když máme nějaké těžkosti a jsme pod tíhou křížů sráženi k zemi, stojí při nás matka, Panna Maria. Bůh poslal Pannu Marii do Fatimy. Nechce, abychom trpěli, abychom se trápili a sužovali se. Nechce nás nikdy nechat samotné. Nechce, abychom ve svých těžkostech a souženích byli opuštěni zcela bez povzbuzení, jako Ježíš. Proto vždy, když máme těžkosti, posílá Pannu Marii. Ukazuje na ni a žádá, abychom pamatovali na to, že je naší matkou, abychom ji přijali, prosili ji a byli s ní. Zahleďte se na ni, jak snáší vaše bolesti, jak vám ve vašich těžkostech pomáhá. Mariino zvláštní poslání - být matkou celého světa - se naplní a uskuteční jen tehdy, když ji každý člověk jako svou matku přijme, pak bude Bůh nejvíce oslaven, pak bude nejvíce oslaven Ježíš, její Syn, protože on nám svou matku daroval na konci svého pozemského života, jinak řečeno, když dokončoval svoji závěť. Prosme při této oběti , v den Panny Marie, aby nám dala milost poznat, jak nás má ráda, aby nám vyprosila milosti, které potřebujeme, abychom mohli snášet těžkosti i utrpení. Prosme ji, abychom skrze ni a s ní kráčeli celým svým životem, který pro nás Bůh připravil. Mariino srdce zvítězí. Ona sama to řekla ve Fatimě. Vítězství jejího srdce se projeví v tom, že lidé, každý věřící, ji budou ctít jako svou opravdovou a jedinečnou matku. Že ji budou ctít a milovat tak, jako Ježíš Kristus, její Syn. Nebojme se mít opravdu velikou úctu k Panně Marii. I když se na nás někdo z lidí bude dívat špatně proto, že naše úcta k ní je až příliš veliká, můžeme mu na to jednoduše odpovědět: „Vy si myslíte, že já mám špatnou úctu k Panně Marii? Že ji miluji víc než její Syn, Pán Ježí? Tak to určitě není pravda, protože toho nejsem schopen.“ Vzpomínám na to, že jednou jsem měl veliké starosti, které má jistě každý, nakupí se a člověk neví kudy kam. V těchto starostech jsem poznal velikou pomoc Panny Marie. Zvláště, když jsem se k ní modlil a jí všechny ty starosti svěřoval. Ona mi dala poznat, že je opravdu mojí matkou, že nechce, abych si starosti ještě zveličoval, ale že chce, abych všechny své starosti odevzdával jí a skrze ni Ježíši Kristu. My, lidé, totiž  často sami nedokážeme řešení velikých problémů zvládnout, ale Panna Maria nám v řešení může pomoci. Buďme jako její děti a ona se projeví jako naše opravdová Matka. Amen