Kázal novokněz P. Petr Bulvas, kaplan ve Val. Kloboukách

Milovaní bratři a sestry,nejprve bych vám chtěl položit trošku provokativní otázku. Proč jste dnes přišli do kostela? Je neděle a většinu nedělního odpoledne trávíme se svými přáteli. Na ty, na které nemáme přes týden čas, na ty si čas uděláme v neděli a poctíme je návštěvou. A jaký význam má naše návštěva nyní v neděli odpoledne zde, v kostele? Přišli jsme jistě navštívit Boha, protože On se nám při mši svaté daruje. Ale přišli jsme ještě za někým. Přišli jsme navštívit také Pannu Marii. Kdybychom se více zamysleli nad tím, koho jsme vlastně přišli navštívit, tak bychom mohli usoudit, že jsme přišli navštívit člověka, který byl jako každý z nás. Maria nebyla Bohem, ano polobohem, ale přijala Boha do svého života. A to je to, co ji dělá velikou. Ona začala ve svém životě s Bohem počítat. Pozvala jej do svého života tak, že splnila přání samotného Boha, když ji navštívil a prosil, zda by nemohla dát život Bohu, život Ježíši Kristu. O Marii tvrdíme, že je nejdokonalejším vzorem pro život každého křesťana. Jestliže je vzorem, pak se od ní máme co učit. Když jsme dnes přišli na návštěvu k Marii, můžeme u ní posedět a povídat si s ní o našem životě. Naše návštěvy bývají různé. Někdy z návštěvy odcházíme trochu smutní, protože jsme dříve svým bližním ukřivdili, nebo jsme o nich mluvili špatně. Ale dnes nechceme mluvit o svých bližních. Chceme mluvit spolu s Marií o sobě a o tom, co Ona sama by chtěla říci o nás a o našem životě. Dnešní setkání může být setkání sváteční, nejen proto, že je neděle, ale i proto, že Panna Maria bude mít za dva dny svátek jako Maria bolestná. Možná vás některé napadne, že je to již druhá provokace z mé strany. „Nejprve se nás zeptá, proč tu jsme a teď si zase dělá srandu z toho, že bude mít svátek s bolestnou Matkou.“ Ale jestliže má Maria našemu životu něco říct, tak i to, že k životu každého křesťana patří kříž. Není možné si představit život křesťana bez kříže. Život křesťana s křížem znamená život křesťana s Bohem, který zvítězil, který na kříži ukázal, jak miluje člověka a jak moc nemá rád hřích. Jak moc stojí hřích? Stojí smrt Syna Božího na kříži. A jestliže k životu křesťana patří hřích, tak k němu patří i snaha o dobro v životě. Snaha, jakou měla Maria. Díky ní udělala Bohu ve svém srdci místo. Chtěla mu naslouchat, chtěla se řídit jeho přikázáními, a to samozřejmě něco stojí. Křesťanství není levné. Levné křesťanství je falešné křesťanství. Křesťanství není stavěno jen na pobožnostech, nebo na radosti z toho, že jsem na nějaké pobožnosti účasten. To je také výborné, to nás povzbuzuje, to potřebujeme. Ale křesťanství je život, každý den, každá hodina, každá minuta. A to je život, ve kterém říkáme jako Maria: „Ano, Bože, já chci přijmout tvůj plán, který máš se mnou. Ano, Bože, já se chci řídit podle tvých dobrých rad, které mi dáváš.“ Marii nazýváme bolestnou, protože tato snaha je opravdu někdy bolestná. Vyžaduje totiž po každém z nás určité vypětí. Vyžaduje odhodlání, že nám nebude lhostejné žádné zlo. Všimněme si, proč trpěla Maria. Trpěla proto, že moc milovala. A když moc milovala Boha a vše dobré, co jí Bůh dal, tak nemohla ve svém srdci unést, že Božího Syna vedou na kříž a chtějí na něm vykonat něco zlého. To je bolestné! A to bude bolestné i v našem životě. To, že se nesmíme smířit se zlem, které bude stále více na nás působit. Mnohdy nám ublíží, nebude nás nikdo brát vážně, budou nás nazývat blázny, jak říká Ježíš, a tak budeme ve svých srdcích trpět, protože budeme milovat ty, kteří jsou nám nejblíž a ti nám třeba budou nejvíce zlořečit. Maria milovala a trpěla. A možná právě tím je výzvou pro každého z nás. Každý z nás se bude snažit bolest ze svého života odstranit. Ale dnes spolu s Pannou Marií můžeme vidět, že ta bolest o dobro by měla v našich životech zůstat, protože je tolik potřebná. Pokud chceme být po této návštěvě u Panny Marie opravdu něčím obohaceni a povzbuzeni pro každý budoucí den, tak si odnesme ve svém srdci lásku. Lásku, která bude mnohdy bolet. Ale pokud tam nebude, tak naše křesťanství bude postrádat jednu významnou věc. Ježíš přece nepřišel , aby nás z tohoto světa vzal. O každém z nás řekl: „Kdo nevezme svůj kříž a nepůjde za mnou, nemůže být mým učedníkem.“ Tak tedy přijměme spolu s Marií všechnu bolest, která nás provází na cestě k Bohu. Bolest, pomocí níž se dostáváme do podoby, v jaké nás chce mít Bůh. Do podoby dobrých a milujících lidí, kteří se budou moci s Bohem setkat v nebi tváří v tvář, protože budou mít něco společné. Bude v nás naplno rozvinut obraz, který do nás Bůh vtiskl. On si přál, abychom měli srdce plné lásky, abychom se snažili jen o dobro. Jen takto čistí se můžeme s Bohem setkat. A to něco stojí. Snažme se o to, aby i to naše křesťanství za něco stálo.  Amen.