Kázal P. Jan Turko, administrátor ve Strání

Sestry a bratři,

dnes se chceme spojit s asi největším mariánským poutníkem našeho století. S poutníkem, který se častokrát ve svém životě setkával s Marií, který jí ve svém životě dokázal odevzdat vše, i to, co dostal od Boha.

Když před 20 lety, 16. října 1978, byl zvolen biskupem Říma Karol Wojtyla, arcibiskup polského Krakowa, tehdy ještě skoro nikdo netušil, že to bude nástupce sv. Petra. Když kardinál na náměstí hlásal: „Máme nového papeže!“, a řekl jeho jméno, lidé na chvíli zmlkli. Až za chvíli se ozvalo: „Máme papeže!“ Lidé jásali. Podobně, jako jsme dnes slyšeli v prvním čtení - „Jásej a raduj se siónská dcero, neboť přicházím, abych přebýval uprostřed tebe, praví Pán“. Lidé pak naslouchali prvním slovům sv. Otce. Slyšeli, že i on sám je velmi překvapen touto volbou a že ji přijal proto, že je to Boží vůle, kterou chce dobře plnit. Erb sv. Otce je velmi jednoduchý, prostý, ale hodně nám vysvětluje. Je na něm kříž a pod ním písmenko M. Sv. Otec přijal za heslo svého pontifikátu dvě slova - Totus Tuus! Dnes víme, že tento nástupce sv. Petra skutečně zasvětil svůj život skrze Marii jejímu Synu, Ježíši Kristu. Jeho pontifikát naplňuje mariánskou modlitbu, kterou on sám vyslovil. „Totus Tuus ego sum, et omnia mea tua sum. Jsem celý Tvůj, ale také Ty jsi celá moje.“ Tuto modlitbu najdeme v malé knížečce, kterou kdysi napsal sv. Ludvík a jež nese název - Traktát o úctě k Panně Marii. Sv. Otec ji dobře zná. On sám kdysi vzpomínal ve svém kázání: „Četl jsem tuto knížečku mnoho dnů a týdnů, nejen proto, abych ji přečetl a odložil. Četl jsem ji pořád a ona mi pomáhala porozumět opravdové úctě k Panně Marii. Odnesl jsem si tuto úctu z rodného domova. Viděl jsem své rodiče, jak se modlili před obrazem Panny Marie. Ale teprve ta malá knížečka mi ukázala, jaká je velikost a hloubka úcty k Matce Božího Syna. Během války, když jsem byl zaměstnán v Solněji, v továrně na zpracování soli, četl jsem si tuto knížečku o krátkých přestávkách, a proto byla plná skvrn od soli. Dobře si tyto skvrny pamatuji, protože ony mi připomínají růst mého vnitřního života. Jsou důležitou součástí mé úcty k Matce Boží.“ Podstata pravé úcty, jak ji doporučoval sv. Ludvík a jak ji do praxe uvádí sv. Otec, je v úplném odevzdání se Matce Božího Syna bez podmínek a se vším, co člověk má, co je a co vlastní, aby skrze Marii patřil Ježíši Kristu. Během války toto zasvěcení nynější sv. Otec učinil. Tehdy ještě nevěděl, že dnes bude řídit celou církev. Tomuto zasvěcení zůstal věrný po celý svůj život. Svou modlitbu - Totus Tuus! Celý Tvůj!, častokrát opakoval. Mnohokrát také veřejně. Po svém zvolení na biskupa Říma chtěl celou církev, kterou mu Bůh dal, zasvětit ženě, která zničila zlo. Ženě, ve které se dokonalo nádherné vítězství dobra nad zlem, lásky nad nenávistí, milosti nad hříchem, ženě, o které nám i dnes psal sv. Jan ve druhém čtení: „Viděl jsem veliké znamení. Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy.“ My také vidíme veliké znamení. Je to žena, kterou jsme dnes přišli uctít.

Když se před 17 lety na náměstí sv. Petra v Římě našel člověk, který střílel na sv. Otce, už čtyři dny poté sv. Otec v nedělní modlitbě - Regina celi - tomuto člověku odpustil a řekl: „Spojený s Kristem, veleknězem, vkládám mé utrpení v oběť za církev a za celý svět. Tobě Maria znovu říkám - Totus Tuus! Celý Tvůj!“  Mezi těmi, kteří byli tehdy blízko sv. Otce, byl i biskup John Meggi, který vzpomíná, že papež při soukromé návštěvě řekl: „Dosud jako by něco chybělo tomu mému Totus Tuus. Cítil jsem, že není úplné. Teď už vím, že mu chybělo znamení kříže, znamení utrpení. Díky Bohu, že jsem směl prolít krev pro jméno Maria. Když pozorujeme další život papeže, celých 20 let papežské služby, můžeme říci, že opravdu svůj život spojil s životem Panny Marie. A vždy bude pro nás vzorem toho, jak opravdově uctívat Matku Božího Syna.

Dnes víme, že život sv. Otce je spojen s fatimskou Pannou Marií. Když končila 1. svět. válka, 5. 5. 1917 papež Benedikt XV. napsal pastýřský list a vyzýval celou církve, aby se začala modlit novénu k Panně Marii o ukončení války. Když novéna končila, tak v poslední den, 13. května krátce po 17. hodině se zjevila Panna Maria třem dětem ve Fatimě. A také v den výročí, 13. května 1981 po 17. hodině na náměstí sv. Petra lidé uslyšeli výstřel. Zdálo se, že něco skončilo. Ale my víme, že to byl zázrak Panny Marie, protože sv. Otec byl zachráněn.

Sv. Otec je , jak jsme nedávno zjistili, vepsán do fatimských tajemství, kde se píše, že bude muset mnoho trpět. V tomto okamžiku jsme všichni poutníci, kteří dnes chceme spolu se sv. Otcem oslavovat a uctívat všechno, co pro nás Panna Maria vykonala. Síly temnoty a zla chtějí zničit církev a celé Boží dílo. Tak tomu bylo, je a bude pořád. Chtějí zničit i nástupce Krista na zemi. Avšak Maria vždycky pomůže. Maria je vždycky s ním, ale také s námi. Sv. Otec, když přemýšlel o tom, co všechno Panna Maria pro jeho záchranu a život vykonala, rozhodl se, že jí zasvětí i celý svět. Jednou se na náměstí sv. Petra po mši svaté modlil před sochou Panny Marie fatimské tuto modlitbu: „Ó, Matko lidí a národů, přijmi naše volání směřující skrze Ducha svatého do Tvého Neposkvrněného srdce. Zahrň láskou Matky tento náš svět, který Tobě svěřujeme a zasvěcujeme“. Za dva dny poté, když se sv. Otec loučil s biskupem Fatimy Albertem Amaralou, předal mu malou pokladničku a řekl: „Toto je kulka, kterou lékaři vyndali z mého těla 13. 5. 1981. Nepatří mně, ale té, která mě chrání a stará se o mě tak, jak se starala o svého Syna. Vezměte ji do Fatimy a uložte v chrámě na znamení mé vděčnosti Panně Marii a na svědectví velkých Božích skutků, které Bůh skrze ni na světě učinil.“ Dnes se papežské - Totus Tuus - dovršuje, i dnes je život sv. Otce spojen s utrpením a bolestí. Kříž a Panna Maria nám vždycky ukazují na tohoto mariánského poutníka, člověka, který vede církev do nového, třetího  tisíciletí.

Ať i pro vás toto dnešní setkání s Pannou Marií, se sv. Otcem (jenom duchovní, protože nemáme v této chvíli možnost, abychom byli v Římě), ať je i pro vás povzbuzením, abychom mohli Panně Marii říkat každý den jako sv. Otec - Jsem celý Tvůj! Totus Tuus!  Amen