Kázal o. Andrzej Bystrzycki, farář ve Štítné

V neděli, časně ráno, ženy plné nepokoje, plné lásky ke Kristu, běží ke hrobu. Běží tam, aby prožily to největší překvapení, které asi nikdo nečekal. „Ježíš žije. Ten, kterého hledáte už tady není!“

Já si, bratři a sestry, kladu otázku, kde byla v té době Maria. Nikde v Bibli není poznamenáno, že by i Ona běžela ke hrobu. Co se s ní stalo? Přestala snad milovat svého syna? Přestala na něj myslet? Ta, která ho porodila, která ho každý den viděla, která ho milovala jako matka, která mu dala své tělo, své srdce? Odpověď je samozřejmě jiná. Maria plná víry čekala ve večeřadle, že se její syn vrátí. Ona měla velkou víru, a proto u hrobu není. Můžeme číst ve všech evangeliích o vzkříšení Ježíše, ale jeho matka tam nikdy nebude. První zmínka o Marii  matce je teprve ve Skutcích apoštolů, že se spolu s apoštoly ve večeřadle modlí.

Dnes se, bratři a sestry, dívejme na ženy jdoucí ke hrobu, protože nám ukazují určité Mariiny vlastnosti, které už dávno měla, a které ženy skrze zkušenost Božího hrobu teprve prožily. A proto tam pojďme s nimi. Potkaly Ježíše. Ony jej viděly a slyšely. Maria měla oči a uši otevřeny pro Boha. Oči a uši schopny vidět a slyšet. Oči čisté a uši dokonale naladěny na Boží hlas. To je první vlastnost, kterou měla Maria a ženy. Tuto vlastnost chce Bůh dát i nám. Oči a uši schopné vidět a slyšet Boha.

Ježíš nám svým zmrtvýchvstáním dává možnost vidět a slyšet. Dostáváme ji skrze svátost křtu. Bůh nám ji chce dát. Bůh ti ji chce dát , bratře a sestro! Ale jak je to v dnešní době s našima očima a ušima? Kolikrát naše oči kalíme nečistými obrazy, špatnými zprávami, filmy plnými násilí a zla. A uši? Kolik sprostých slov v prostředí, kde pracují křesťané, katolíci. Dá se tam slyšet Boha? Kolikrát mluvíme ve svém prostředí o Bohu? To je velký problém, protože my tak nejsme schopni Boha vidět a slyšet. A když se někoho zeptáme - Viděl jsi Boha? Slyšel jsi Boha? - on se dívá tak udiveně, jako bychom mu říkali něco o Marťanech. Bůh chce, abychom viděli a slyšeli, protože jsme povoláni o tom dále svědčit. A jak můžu svědčit, když jsem Boha neviděl a neslyšel?

Je to problém u naší mládeže, kterou tak často nedokážame v tomto vychovávat. Vzpomínám si na jednu maminku, která měla problémy se svou dcerou, která jí začala utíkat na diskotéky. Jednou ji vzala a začala si s ní povídat. Mísily spolu těsto a maminka jí říká: „Pamatuješ si má drahá, jak jsme jednou daly do těsta pokažené vajíčko? Říkaly jsme si, že je to vajíčko dobré a těsto bylo  k vyhození. Stačilo jen jedno vajíčko.“ A ona říká: „Proč mi to říkáš, mami?“ „Podívej, stačí jedna špatná chvilka ve tvém životě, kdy se otevřeš zlu a celé tvé nitro bude prostoupeno zlem. Važ si toho daru, toho těsta, ze kterého jsi udělaná, ze kterého tě Bůh přetváří a posvěcuje. Nedávej tam nikdy žádné špatné a pokažené vajíčko.“

Bratři a sestry, je zajímavé, že se v Písmu sv. mluví o vůli Kristově. Jsou různé dary Ducha sv. a mezi ně patří dar radosti, který moc krásně voní a my občas smrdíme. (Odpusťte mi, že to tak říkám.) Jsme občas zaníceni těmi hnilými vajíčky, a proto je náš zrak zakalen a uši neschopny slyšet. Očišťujme své oči a uši. Maria neposkvrněná stojí při nás spolu s Ježíšem, který je schopen vše očistit a posvětit. Schopen dát nám dobrý zrak a sluch. Oko bystré a ucho otevřené. Jak říká list Židům: „Hospodin mne poslal a otevřel mé ucho, abych ho slyšel.“ To se vztahuje na Krista i na nás. Prosme za tyto oči a uši, ať to není konec.

Dívejme se dále na ženy. Přistoupily k andělovi a klaněly se mu. „Nebojte se a hlásejte o mně druhým!“ Jejich srdce jsou naplněna radostí ze setkání a z toho, že se poklonily Kristu. Jako otrokyně, protože to bylo gesto otrokyně poklonit se až k nohám a uznat, že je to můj pán.

Maria měla srdce pokorné, milující Boha. Takové srdce chce Bůh dát i nám, abychom jím mohli vynikat. Ježíš z mrtvých vstal a dotýká se našich srdcí, aby začala bít pro něho a krev aby začala proudit pro něho, aby se ozvaly ty dobré vlastnosti, které v nás jsou. Bůh ti je, bratře a sestro, vložil do nitra. Pěstuj je a nezapomínej na ně.

Jedna žena přišla a začala se zpovídat: „Já bídná hříšnice. Už nejsem svobodná. Už nejsem Boží dítě.“ „Proč?“ „Protože jsem zlá!“ „Ale Bůh tě přece stvořil. Pamatuj, že jsi vždycky jeho dítě.“ „To nemůže být pravda!“ „Je to pravda!  Nemáš snad ani jednu dobrou vlastnost?“ A po chvíli ticha se našla jedna, druhá, třetí. „Děkuj Bohu za to. Ty proměníš své srdce, tvá krev bude naplněna radostí, že máš v sobě alespoň trochu dobra a to začne rozmnožovat jiná dobra ve tvém srdci.“ Maria toto měla, a proto klidně čekala ve večeřadle, protože její srdce říkalo, že On se vrátí.

Možná, že se díváme skrze Velký Pátek na Marii bolestnou pod křížem, když její srdce trpělo. Víte, že často trpíme, když nám někdo blízký odchází. Jako by nám část našeho srdce byla odtrhnuta. Jsme smutní, pláčeme. Ale pamatujme si, že jestliže jsme někoho moc milovali, pak jeho část srdce vstupuje do klidu srdce mého a to srdce je zase celé a plné. Maria takovou zázračnou výměnou žila s Bohem.

„Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje. Tam mě uvidí. A teď i vy běžte a mluvte o mně!“... Slova, to jsou veliké věci, které člověk může předávat druhým. Slova povzbuzující i odsuzující. Slova ničící. Maria měla na rtech vždy slova povzbuzující, slova, jež ukazovala víru, naději a lásku. „Dělejte vše, cokoli vám řekne.“ Je spolu s učedníky ve večeřadle, modlí se. Ústa plná modlitby. Taková ústa, bratři a sestry, mějme. Ústa plná modlitby a ne ústa vyslovující sprostá slova, ústa libující si ve dvojsmyslných řečích, ale ústa plná modlitby a povzbuzujících slov.

Někdo řekne, že to nedokáže. Ale dokážeš! Zkus to! Spolu s Marií a Ježíšem řekni: „Pane, dotkni se mých úst.“ Prorok Izajáš volá: „Pane, mám nečisté rty.“ A Bůh hned posílá anděla, který očišťuje. Stačí poprosit.

„Veliké věci mi učinil Hospodin“ - říká Maria  ve chvalozpěvu. Ale veliké věci může učinit i v našem životě. On je živý, pravý a věrný a chce mi dát oči, uši, srdce a ústa, jaká měla jeho Matka a žena jdoucí ke hrobu. O to dnes prosme s nadějí a důvěrou a prožijeme tento veliký údiv ze setkání, kterého se dostalo těmto ženám a Marii. Amen.