Kázal o. Marek Kurzyński MIC

Milovaní bratři a sestry,

pozemský život je jedinečný. Snažíme se jej všemi prostředky ochránit. Zápasíme se smrtí, bojujeme o zdraví, o přežití. Tolik si našeho života ceníme.

Na trávníku si hraje houf dětí, radostně výskají a smějí se, jsou bezstarostné. Každá buňka jejich tělíčka volá žít, žít, chceme žít, život je krásný. Dvě děvčátka vyskočí a utíkají naproti ženě, která jde po chodníku. Maminka se usměje a něžně obejme svoje děti. Vezme je za ruce a společně odcházejí domů. Radost si přinášejí z ulice do rodinného kruhu. Zdá se, že jsou v bezpečí a nic se jim nemůže stát. Možná právě tentýž den, právě na periferii města, se bude dlouho do noci svítit. Matka klečí u postýlky svého nemocného dítěte a probdí u něj celou noc. V rukou drží rozpálenou ručku své dcerky a hlavu sklání k tiché modlitbě k Bohu. Ví, že život člověka je velmi křehký, a proto jej vkládá s důvěrou do rukou nebeského lékaře. Ještě před svítáním se ulicemi města rozezněla siréna. Sanitka, která odváží těžce raněného muže, uhání velkou rychlostí z místa nehody do nemocnice. Za okamžik se už rozsvěcují světla na operačním sále. Muže položili na operační stůl, přichází operační tým. Pracuje se potichu, přesně a rychle. Také tady se svádí boj o život.

   Bratři a sestry, ve světě se odehrává ale i jiný zápas. Je to zápas o věčný život. Přece jednou náš pozemský život skončí a co bude dál? Kde budeme trávit věčnost? Máme se především postarat o věčný život. Ale jak jej můžeme získat? Z Písma sv. víme, že se stala velká duchovní katastrofa, do světa totiž vešel hřích a skrze hřích smrt. A tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. Člověk si uzavřel cestu k věčnému životu sám. Hřích smrtelně zranil každého člověka, ať už si to připouští, nebo si toho není vědom. Musíme rychle na operační stůl. Přežije jen ten, kdo dostane nové srdce.

   Boží Láska se setkává s lidskou bídou. Bůh chce zachránit celý svět obětí Pána Ježíše na kříži. Začíná velký zápas o duchovní přežití člověka. Zahrada v Getsemane, je hluboká, tmavá noc. Všichni klidně spí, jen jeden nemůže spát, Ježíš Kristus, modlí se. Usilovně zápasí, na zem padají krvavé krůpěje potu. Zápasí, aby každého hříšníka vytrhl z moci hříchu a smrti. Zápasí za celý svět. Zápasí za mne i za tebe.

   Na kamennou dlažbu nádvoří dopadá blikání světel pochodní. Nelítostné rány bičů zraňují hlavu i celé tělo nevinně odsouzeného beránka. Pána Ježíše vyvedli na Golgotu, přibili a pověsili na dřevěný kříž. Ještě ten den zemřel za hříchy celého světa. Jeho tělo odnesli do hrobu, ale víme a věříme, že vstal třetího dne z mrtvých. Operace duše se našemu lékaři podařila.

   Bratři a sestry, každý z nás chce mít jistotu, že má věčný život, že má možnost přebývat v nebeském domově. Tam -  podle Božího zaslíbení - nebude žádná bolest, slzy, trápení, ani strach o život. Dnes může každý z nás přijímat do svého života radostnou zvěst. O věčný život už nemusíš bojovat. Tento boj vybojoval Pán Ježíš Kristus na kříži za každého hříšníka, za tebe i za mne. Teď jen stačí v pokoře a ve víře přijít pod jeho kříž, uvědomit si, že jsem hříšník. Protože tě Bůh miluje, chce tě zachránit a dát ti věčný život. Musíš však chtít i ty.

    Bratři a sestry, když se člověk duševně hroutí, nepomůže mu politika, ani literatura. Odpověď může dostat jen od Boha. Ježíš říká ukřižovanému lotrovi: „Ještě dnes budeš se mnou v ráji.“ U Boha neplatí zda jsme byli celý život slušní, chce naše srdce. I srdce zločince je mu drahé. Tak běžme, bratři a sestry, pod kříž pro odpuštění, běžme pod kříž pro nový život. Chceš se stát novým člověkem? Běž pod kříž. Toto je pozvánka k nebeskému lékaři, k Ježíši. Odhodlej se nyní a pojď k němu. Pán Ježíš tě očekává, ale potřebuje tvůj souhlas k operaci. „Můj synu, dej mi své srdce.“ Když poslechneš radu Ježíše a dáš mu své srdce, bude to tvoje znovuzrození, budeš mít nové srdce. Do nitra ti vloží nového ducha, odstraní z tvého těla srdce kamenné a dá ti srdce z masa. To všechno můžeme mít a máme v Ježíši Kristu, v jeho kříži, v jeho oběti.

   Víme také, že Ježíš nás zve, abychom s jeho křížem spojili náš životní kříž, kříž, který má každý. Máme spojit svou oběť s jeho obětí. Sv. Pavel říká: „Jsem ukřižován spolu s Kristem.“ Proč je oběť tak důležitá? Chceš-li, aby se naše manželství lišilo od všech ostatních, která zkrachovala, pak budeš muset přinést oběť. Chceš-li zakoušet ten vzácný dar přátelství, jakožto vztah hloubky a intimity, pak budeš muset něco obětovat. Budeš-li chtít rozvíjet svůj vnitřní život tak, aby byl pramenem míru a síly, chceš-li se denně modlit, pravidelně meditovat, pak budeš muset něco obětovat. Budeš-li chtít být šťastný a žít plný život s radostí z toho, co jsi, co děláš, pak budeš muset něco obětovat. Budeš-li se snažit o splnění svého snu, jak realizovat svoji nejvlastnější touhu, pak tomu budeš muset něco obětovat. My to známe z našeho života.

   Ve svém románu „Rodinný život“ Ivana Osofina vypráví Osofin o mladém muži, který byl v takové depresi, že přemýšlel o sebevraždě. Zdá se mu, že se na každé životní křižovatce vydal špatným směrem a teď prožívá život jako dokonalou beznaděj. Přišel k jistému stařečkovi kouzelníkovi a snažně ho prosil, aby s ním provedl nějaké své kouzlo. Mladík si myslel, že s novou šancí naloží lépe, prosil tedy kouzelníka, aby ho vrátil do časů jeho zrození, aby mohl žít svůj život znovu. Kouzelník ho odmítl s tím, že u něho žádné kouzlo nic nesvede, ale mladík prosil a prosil, až mu stařeček vyhověl. Tak byl mladý muž vrácen na začátek svého života.  Přestože věděl, co ho na každé životní křižovatce čeká, přesto nebyl schopen se předchozích omylů vyvarovat, žil jako před tím.  Když prožil svůj život podruhé, uvědomil si, že opět svůj život promarnil a v depresi ještě hlubší přišel za stařečkem kouzelníkem. Kouzelník mu řekl: „Milý synu, bez oběti nelze nic získat. Člověku může být dáno jen něco, čeho dokáže využít. A on dokáže využít jen to, co je schopen pro to obětovat. A tak chce-li někdo dostat nové síly nebo poznání, musí obětovat něco jiného, co je pro něj v tu chvíli důležité. Může dostat jen tolik, kolik je za to schopen dát.“ Mladík se zeptal: „A jiné cesty neexistují?“ A kouzelník odpověděl: „Myslíš tím cesty, při nichž by nebyla nutná žádná oběť? Ne, takové cesty neexistují.“

   Bratři a sestry, u Ježíšova kříže stála jeho matka, Panna Maria. Ta, která byla Bohu věrná až do konce. Panna Maria ve svém životě uskutečnila všechno, pro co Kristus podstoupil cestu kříže. Opravdovost a upřímnost lidství, čistotu lásky. Maria první žila v Kristu jako Nový člověk, člověk, který nevěří egoismu, nekrouží kolem vlastního „já“, ale naopak se od něho oprošťuje. Ježíš Kristus zemřel za všechny, kteří jsou nebo chtějí být jako Ona. Amen.