OKULTISMUS
V MEDICÍNĚ

Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc; Anatomický ústav LF UK v Plzni

     Tato stať je věnována bioenergetické nebo také biotronické medicíně. Jsou to disciplíny diagnostické i terapeutické, které svůj účinek vykládají přítomností zvláštní síly, bioenergie. Širším termínem pro jevy záhadné, nevysvětlitelné běžnými fyzikálními zákony a ležící i mimo medicínu, je parapsychologie, resp. psychotronika.

     Podle Rejdáka se psychotronika zabývá distančními interakcemi mezi organismy a zevním prostředím, jež jsou spjaty s mohutnostmi, řekli bychom raději vlastnostmi, duše. Přesnější formulaci poskytuje M. Rýzl, parapsycholog českého původu, který emigroval do Spojených států. Ve své knize Úvod do parapsychologie (Panorama, Praha 1991) říká, že se parapsychologie zabývá jevy záhadnými, spjatými s činností duše a nevysvětlitelnými běžnými energetickými způsoby.

     Jaké jevy náleží do parapsychologie? Je to široké spektrum jevů, které můžeme rozdělit na dvě skupiny. V první skupině jevů jsou různé formy mimosmyslového vnímání, extra-sensory perception, proto běžná zkratka ESP. Patří sem jasnozření, proskopie, to znamená předvídání budoucnosti, nebo telepatie. Druhou skupinou jevů jsou psychokinetické, PK-jevy, kam patří například materializace, levitace i psychická chirurgie.

     Všechny tyto disciplíny, jevící se jako soubor zcela nehomogenní, jsou spojeny tím, že svůj efekt odvozují od bioenergie. Co to vlastně je? Nic nového. Už od pradávna všechny civilizace uznávaly existenci energie, která ovládá naše tělo a je nadřazena vědomí. Této energii v Číně říkali čchi, v Indii prána, v Tichomoří mana, v Evropě aether, fluid. Hahnemann ji označil jménem dynamis. Módnější termíny jsou ód, orgonská energie a řada dalších. To ovšem nic neříká o tom, jaká je povaha těchto energií. Existuje totiž široké spektrum hypotéz. Podle některých parapsychologů je povaha bioenergie materiální, podle jiných duchovní. Podle prvních je podstatou všech uvedených jevů elektromagnetismus nebo gravitační síla, popřípadě mezony či jiné známé částice. Podle jiných jsou to sice rovněž materiální energie nebo částice, které ale dosud nejsou známy. Dobbs mluví třeba   o psitronech. Podle Kahudy jde o psychony, vakuové částice, nadané superinfragravitační aktivitou a šířící se nadsvětelnou rychlostí. Později dr. Kahuda mluvil o mentionech. Jiní mluvili o deltonech a astrálech ze světa duchů. Jisté je, že ani jedna z těchto představ se neukázala reálnou, a proto si většina dnešních parapsychologů představuje, že bioenergie má duchovní povahu. Spiritisté mezi nimi se domnívají, že k nám tyto síly přicházejí z minulosti, že to jsou duše zemřelých. Podle animistů má každá osoba svou vlastní duši nadřazenou našemu vědomí. Podle dalších hypotéz má bioenergie nadindividuální povahu. Je to jakési kolektivní, božské vědomí.

     Poslední jsou teorie kosmologické, které si už vypomáhají moderní vědeckou terminologií, většinou z oblastí kvantové fyziky, jejichž autoři se domnívají, že hypotetická bioenergie je nadsmyslová, nadčasová, nadprostorová a představuje jakési vícerozměrné kontinuum, které nás přesahuje. Žádná z těchto hypotéz nebyla ovšem potvrzena, a proto se parapsychologové nakonec dohodli na používání neutrálního termínu PSI, podle návrhu Thoulesse a Wiesnera. 
PSI = psychologické schopnosti.

     Jsou to síly psí-gama, které zprostředkují fenomény mimosmyslového vnímání, a psí-kappa, zajišťující psychokinetickou aktivitu. Obě tyto síly, resp. prvky, vytvářejí společné psí-pole, sdružující všechna dosud známá fyzikální pole, tedy elektromagnetické, gravitační, mezonové apod. Snad je ještě nutno dodat to, že naši čeští současní psychotronici místo PSI raději mluví obecně o informaci.V počítačovém věku je to zřejmě termín vhodnější, právě tak jako bioinformatika nebo bioinformační medicína. Nyní musím ukázat, jaké má parapsychologie podoby.

Historické etapy v parapsychologii

     Do oblasti parapsychologie můžeme počítat prastarou magii a magické obřady, které vznikly už na počátku lidské civilizace. Magie se dělila na černou, od ďábla, a bílou, od níž můžeme stopovat vývoj k medicíně a vědě.

     Později ve středověku to byly okultní vědy, okultismus, který měl svůj vlastní názor na svět a Zemi pokládal za živou bytost. Dozvuky těchto názorů nacházíme dnes v postmoderním věku v Lovelockově teorii o Gaie, Zemi jako živém organismu.

     V 19. století se objevila další fáze parapsychologie, spiritismus. Vznikl z pozorování dvou dcer pana Foxe v Hydesville blízko New Yorku, které slyšely divné harašivé zvuky ve svém domě. Domnívaly se, že to jsou duše zemřelých, a začaly s nimi rozmlouvat. O svých schůzkách s duchy okolo kulatého stolečku informovaly sousedy a zanedlouho se neuvěřitelně rychle, bleskově spiritismus rozšířil po celém státě. V r. 1870 už bylo v Americe 10 milionů, v roce 1890 15 milionů lidí, kteří propadli spiritismu, a byli to i vážení vědci, filosofové a politici. Kontakt mezi živými a zemřelými zprostředkovali paragnosti, média, nadaná zvláštní schopností. Duše zemřelých se objevovaly, rozmlouvaly, psaly, fotografovaly se, hudební nástroje samy hrály…

 

k

     Někteří parapsychologové se domnívali, že si tyto okultní, resp. hermetické jevy zaslouží skutečně vědecké bádání a rozbor. Založili tak moderní parapsychologii. Bylo to v roce 1882 v Londýně, kde vznikla Společnost pro psychický výzkum, Society for Psychical Research. Záhy se podobné společnosti rozšířily po celém světě. Jejich cílem bylo zkoumat záhadné jevy a dokázat, že existují síly zodpovědné za existenci mimosmyslového vnímání a psychokinetických fenoménů. Experimentální cestou se snažily prokázat existenci těchto sil. Parapsychologickému výzkumu se věnovali vědci z řad fyziků, matematiků i psychologů a bylo založeno několik časopisů – The Journal of Parapsychology, The Journal of Society for Psychical Research, v Evropě The European Journal of Parapsychology a další. Vycházejí dodnes.

     Experimenty byly prováděny na specializovaných ústavech nebo odděleních univerzit. Začátkem století existovalo několik desítek takových ústavů. Nejvýznamnější z nich, v Durhamu, vedl Joseph Banks Rhine, který zavedl standardní metodiku do studia parapsychologických jev. Paragnosti měli hádat výsledek házení kostkou nebo odhadnout, jaké karty budou vytaženy ze stroje, který karty automaticky vybíral. Výsledky byly skutečně překvapivé a zdálo se, že potvrdí možnost proskopie, telepatie i všech dalších příbuzných parapsychologických disciplín.

     Záhy se však ukázalo, že pozitivní výsledky byly způsobeny záměrným výběrem. Při rekapitulaci se je nepodařilo ověřit a parapsychologie tím do značné míry ztratila kredit. Zhruba kolem poloviny XX. století, v padesátých letech, řada těchto stavů zchudla nebo zanikla, časopisy ztrácely svou úroveň i čtenáře. Byl to však jen přechodný ústup. V posledních třiceti letech nastal nový vzestup parapsychologie, který měl několik příčin. Souviselo to samozřejmě s antiscientismem, filosofií New Age, ale byl zde i jiný prvek. Byla tu studená válka. Jak v Sovětském svazu, tak ve Spojených státech se domnívaly vojenské štáby, že pomocí telepatie by se mohly špionážně informovat o cizích letounech, ponorkách, pomocí telekinetických fenoménů chtěly zasahovat do nepřátelských generálních štábů, rušit počítačové systémy. My se tomu smějeme, ale není to fntazie. Tyto štáby skutečně existovaly; v Americe to byla specializovaná jednotka u CIA, nazývala se Star Gate. Měla šest senzibilů, kteří byli údajně nadáni touto mimořádnou schopností, a prý se jim podařilo zhruba ve dvaceti případech hledání různých zbraní, např. ponorek, nebo osob, např. Kaddáfího, uspět. Podobné informace byly odtajněny ve Spojených státech teprve nedávno, ale už dříve se vědělo, že americká vláda nabízela granty na výzkum telepatických a jiných parapsychologických jevů. Samozřejmě to bylo další vzpruhou pro ústavy, o kterých jsem se už zmínil. Ty obnovily svou činnost a byly zakládány ústavy další, které začaly pracovat novou, exaktní metodikou a byly vybaveny na nejmodernější technické úrovni počítačovými systémy a kamerami. Z těchto ústavů snad postačí jmenovat univerzitu v Princetonu, která má své oddělení pro studium anomálních jevů, či Edinburskou univerzitu, na níž dokonce studenti mohou promovat z parapsychologie a kde se věnuje telepatii prof. Morris. Také ve Freiburgu v Německu je takové oddělení při fakultě psychologie a před několika lety si v Japonsku firma Sony zřídila vlastní oddělení na průzkum fenoménů spojených s mimosmyslovým vnímáním. Co dělají tyto laboratoře, k jakým výsledkům došly, o tom se zmíním později.

 

l

     Teď přejdu k termínu psychotronika. Zavedl jej Clark v roce 1955, ale používal se prakticky jen ve východní Evropě v komunistických zemích, kde nabyla parapsychologie nových rysů. Zatímco západní parapsychologové se snažili definovat elementární, velice jednoduché jevy, na kterých by prokázali existenci psychických sil, u nás se pod psychotroniku zahrnovalo úplně všechno, co bylo tajemné, všechno, co dříve patřilo do spiritismu. Kritici této východoevropské psychotroniky tvrdí, že vrátila parapsychologii o celé století nazpátek. Jejími typickými rysy bylo, že se zdůrazňovala spíše fyzikální podstata těchto jevů. Prý proto, že jedině tak byla psychotronika přijatelná pro vládce komunistických států.

     Jisto je, že tu byly i jiné stránky, kterými se lišila psychotronika od západní parapsychologie, a to především svým pragmatismem. Využívala se k detekci vody nebo geopatogenních zón pomocí proutku a zejména intenzivně se od samého začátku zabávala léčitelstvím. V posledních letech se tento trend ještě zvýraznil.

     Jak se vyvíjela psychotronika u nás? Za jejího zakladatele snad lze považovat pana Pavlitu z Hradce Králové, který jako první pomocí vlastní energie nabíjel tzv. rezonátory nebo biogenerátory. Byly to nejrůznější, velice jednoduché instrumenty, třeba mosazná tyčka, které po nabití bioenergií údajně prováděly materializaci, dematerializaci, levitaci. Vysoce se cenilo, že nikomu neprozradil, jakým způsobem nabíjel své generátory, a že se tak výsledky jeho výzkumu nedostaly do rukou západních velmocí.

     Později, v r. 1973, převzala štafetu Psychoenergetická laboratoř při Vysoké škole chemicko-technologické, která existovala až do roku 1990. U nás také byla založena Mezinárodní psychotronická společnost. Jejím prvním prezidentem byl Rejdák a první kongres se konal v naší republice. Naši psychotronici jezdili přednášet své výsledky do zahraničí, do SSSR i do Japonska. Psychotronický výzkum byl bohatě dotován i ze strany ministerstva, v jehož čele byl profesor Kahuda, psychotronik. Tyto aktivity přinesly řadu výsledků, které svědčily ve prospěch existence bioenergie a podle tvrzení psychotroniků byly úspěšně oponovány. Ve skutečnosti ovšem většina oponentních řízení vyzněla negativně a odmítla jejich experimenty.

     Po roce 1990 pronikla psychotronika do široké populace. Nyní je snad už 10 až 12 tisíc „psychotroniků“, kteří vytvořili Národní společnost pro psychotroniku, později Psychoenergetickou společnost. Vydávají také svůj časopis Mandala nova. Jejich aktivita směrem k léčitelství se stupňovala a před třemi lety navrhli zákon   o léčitelství. Vstupují mezi ně stále další a další lékaři. Hlavním dnešním cílem biotroniků je získat uznání od našich oficiálních institucí a přivést tuto formu léčitelství do rámce medicíny. Jejich poslední aktivitou je snaha založit u nás psychotronickou nemocnici. Pan Pfeiffer shání sponzory a televize zorganizovala klinické experimenty, jež měly prokázat účinnost psychotroniky. 

Psychotronická diagnostika

     Nejstarším postupem byla jasnozřivost, existovalo i „jasnočichání“. Někteří ze senzibilů byli totiž údajně schopni pomocí čichání k moči zjistit přesnou diagnózu. Jiní také „jasnoslyšeli“. Dnes se ale k diagnostice nejčastěji využívá aura.

 

m

     Už Indové se domnívali, že prána, energie, sídlí v sedmi centrech, čakrách, a odtud vyzařuje z těla ven v podobě aury. Ta obklopovala tělo v několika vrstvách. Vnitřní leží přímo na povrchu těla a jsou v ní uloženy akupunkturní body, vnější zasahuje do délky několika centimetrů nebo – u jogínů – několika metrů. Existenci aury údajně prokázal Semjon Kirlian, elektrikář z Krasnodarska. Když položil ruku přes fotografický film na desku, spojenou s vysokofrekvenčním polem, na filmu se objevil zajímavý obraz: z povrchu ruky vyzařovaly jakési záblesky, které se měnily v závislosti na psychickém stavu. Například po cvičení jógy byl obraz jasnější. Podle psychotroniků je Kirlianův fenomén obrazem aury     a podle jeho barvy a tvaru lze diagnostikovat choroby.

     Např. při apendicitě aura vyzařuje směrem ven v širokém klínu, u těhotné ženy se vyklenuje nad břichem. Senzibil zjistí změny pohmatem. Tento primitivní diagnostický způsob je dnes nahrazován metodou dokonalejší, radiestezií. Takovou vysoce sofistikovanou metodou je vyšetřování pomocí virgule nebo L-tyčky, vlaštovky nebo kyvadla. Poprvé je použil v roce 1935 Abbé Mermet a záhy potom se stalo oblíbeným nástrojem psychotroniků. Podle některých musí mít správnou formu a musí být ze správného materiálu, podle jiných jím může být cokoli na provázku, protože podstatná je duchovní energie léčitele, který kyvadlo ovládá. Jestliže se kyvadlem pohybuje nad nemocným tělem, je možné u každého orgánu, žaludku, střeva, jater, zjistit stupeň aktivity a samozřejmě přesnou diagnózu.

     Podle toho, jakým způsobem mu kyvadlo v ruce krouží, diagnostikuje psychotronik vodnatelnost, rozšíření srdce, kornatění tepen apod. a také může najít vhodný lék. Nakreslí si kružnici, do jednotlivých výsečí napíše nejrozmanitější homeopatické léky a kyvadlo ukáže ke správnému léku. Pohyb je samozřejmě důsledkem psychotronikovy duchovní aktivity, která rezonuje s pacientovou chorobou. Jiná diagnostická metoda je založena na tzv. automatické kresbě, již používal akademický malíř Mistr Kožíšek, vynikající kreslíř, propadlý mysticismu. Dokazoval, že podle fotografie, písma nebo jiného „svědka“, prostředníka, je schopen určit diagnózu.

     K diagnostice se používají i složitější přístroje, spojené popřípadě i s počítačem. Pak mluvíme o radionice. Takovým přístrojem byl např. emanometr, emociometr, přístroje firmy Lichtweg umožňující kontakt s rostlinami a zjišťující energii čaker. V současné době je módním přístrojem Egely Wheel. U nás se prodává za několik tisíc Kč. Při spojení s počítačem může na dálku vyhodnotit naši energii a najít příslušné léčebné řešení. Za přídavek několika dalších tisíc lze koupit i sběrač aury, který ji koncentruje do kolečka.

 

n

     Nejmódnější je dnes ovšem Vollova elektropunktura, EAV. Je to hybrid akupunktury a psychotroniky. Podle R. Volla jsou akupunkturní dráhy jen sloupcem elktrolytu, kterým proudí elektrická energie. Na špičkách prstů ruky nebo nohy lze potom podle měření elektrického odporu diagnostikovat choroby a podávat plnou informaci o funkčním stavu orgánů. Údajně lze zjišťovat i hladiny enzymů, např. pankreatu. Existují specializované firmy, Pickering nebo Vega, které vyrábějí stále nové a modernější přístroje, spojené obvykle s počítačem, jež působí na pacienty impozantním dojmem. Mnohé z nich mají i atraktivní názvy, Segment-elektrograf, vegatest, Bicom a další. Vega audicolor např. „využívá zevního vlnění, které si sám vytváří pomocí polárních barev a základního tónu v různých oktávách. Tím celé tělo harmonizuje a léčí.“ Bicom snímá „ultrajemné oscilace z celého těla, pomocí speciální elektroniky vlnění harmonizuje, vrací. Tím dochází k intenzivnímu léčení zcela bez použití léků.“ (MUDr. M. Pekárek)

Psychotronická energie

     Ta má opět nejrůznější varianty. Léčitel např. snímá chorobnou auru rukou. Pak ji zahodí za sebe a znečištěné ruce si opaluje nad kahanem, jak jsme viděli  i v naší televizi. Může naopak vlastní rukou nebo zrakem dodávat léčebnou bioenergii, jak to v Sovětském svazu dělal Čumak, který pohledem z televizní obrazovky nabíjel bioenergií skleničku s vodou, z níž se stával lék. U nás tak léčil např. pan Pfeiffer a řada jiných psychotronik. Energii lze také předávat prostřednictvím rozhlasových vln pomocí různých antén, jak doporučuje pan Lang. Nebo se energií nabíjejí různé obrázky či kresby, které publikoval u nás např. časopis Reflex.

      Známý léčitel Klouda potom navrhuje konstruovat si biorezonátory, ornamenty z drátu. Jsou určeny např. pro meditaci při novotvarech nebo pro ochranu před černou magií. Spirála potom chrání veškerá keltská sídliště od Irska až k nám.

Kritika parapsychologie

     1. Především je nepochybné, že všechny popsané jevy a postupy jsou založeny na předpokladu existence „bioenergie“, která však nebyla nikdy objektivně prokázána. Představy parapsychologů jsou ve zjevném rozporu s přírodními zákony. Kdybychom akceptovali existenci těchto jevů, musili bychom, jak říká prof. Zahradník, zrušit nebo přebudovat současnou fyziku, chemii i biologii.

 

o

     2. Druhým argumentem proti parapsychologii je, že se ve většině případů podařilo odhalit parapsychologické jevy jako omyly nebo, z větší části, jako podvody. Podvod je ostatně podle Humeho vždycky daleko pravděpodobnější než zázrak. Můžeme začít minulostí, třeba od sester Foxových. Ty se přiznaly k podvodu, i když až na konci svého života. Ve dvacátých letech proslul ve Spojených státech Abrams, diagnostik a léčitel, svou černou skříňkou, která opravovala vibrace a předávala je. Zjistilo se, že skříňka je prázdná, a byla v Americe zakázána. Reich věřil, že existuje orgonská energie, kterou viděl prakticky všude, ve vlnění nad mořem, ve fata morganě. Soustřeďoval ji ve velikých skříních, jež měly stěnu z vrstev izolačních a vodivých materiálů. Do nich zavíral pacienty, kteří vycházeli vyléčeni orgonskou energií. Zjistilo se, že je to podvod, byl zavřen. Kirlianův fenomén je snadno vysvětlitelný fyzikální jev, daný ionizací plynů. Dříve nebo později byli také jako podvodníci odhaleni všichni nebo většina senzibilů. Velice známým byl např. Popov, který v osmdesátých letech ohromoval veřejnost v Americe na masových shromážděních, kde vyvolával postupně posluchače z davu a sděloval jim intimnosti z jejich osobního života. Vzbuzoval ohromné nadšení a předpokládalo se, že je skutečně jasnozřivý. James Randi, eskamotér, však odhalil, jak se věci mají. Popov měl celou armádu manažerů a pomocníků a ti informace různým způsobem sbírali a předávali jeho manželce, která bylo mimo arénu a vysílala je pomocí rádia do mikrofonu v uchu pana Popova.

      Později se zjistilo, že podobné mikrofony nebo vysílačky jsou zabudovány i do dutých zubů, do hracích kostek, aby „senzibil“ uhodl výsledek hodu i v uzavřené krabici. Stejně dopadly i Pavlitovy pokusy s biogenerátory. Byla ostuda, že to musil být sovětský profesor Kitajgorodskij, který v roce 1974 zveřejnil ve Vesmíru fyzikální výklad Pavlitových experimentů. Podobným způsobem bychom mohli vyvrátit udávané funkce moderních přístrojů, vycházejících z Vollovy akupunktury. V zemi, kde tyto přístroje vznikly, to znamená v SRN, jsou vědeckou a lékařskou komunitou odmítány a pokládány za neúčinné, neschopné určit diagnózu, a proto také pojišťovny neproplácejí vyšetřování pomocí těchto přístrojů, které se bohužel   u nás v současné době rychle rozmáhají.

     3. Přejděme k další skupině argumentů, ke kritice experimentů, jež dělají parapsychologové v centrech, o kterých jsem se zmínil. Především jsou to pokusy telepatické. Podrobnou analýzu a zpochybnění těchto pokusů publikoval C. Scott    v časopise Experientia (Okultismus a věda, nakl. a překlad St. Libovický, Praha 1994).

      Další skupinu experimentů, dálkové ovlivňování elektronických generátorů náhodných čísel, vidění na dálku a tzv. ganzfeld-experimenty rozebírá v témž časopise R. Hyman. Hodnotí např. experimenty prováděné na univerzitě v Princetonu: Geiger-Müllerova trubice zaznamenává automaticky rozpady radionuklid. Ty jsou elektronicky označovány střídavě jako jednička a nula. Senzibil, resp. parapsycholog má ovlivnit přenos těchto signálů a měnit náhodný výsledek, který by měl 50 % jedniček a 50 % nul. V pokusech fyzika Schmidta a prof. Jahna se údajně podařilo výsledek pozměnit. Ovšem rozdíly proti pravděpodobnému výsledku jsou velice malé, v rozmezí promil. Promilové rozdíly, vyžadující až milion jednotlivých experimentů, jsou však nesmírně citlivé na podmínky pokusu. Hyman to velice podrobně analyzuje a dokazuje, že žádný z těchto experimentů není průkazný, nehledě na to, že promilová odchylka řádově kontrastuje s tvrzením parapsychologů a léčitelů, že se jim daří diagnostikovat nebo vyléčit pacienta v polovině nebo dokonce ve stu procent případů.

 

     Druhou skupinou jsou tzv. ganzfeld-experimenty v homogenním poli, kterými se zabývá v Edinburghu Morris. Senzibil si zakryje oko polovinou pingpongového míčku a světlo, jež přejde pes celuloid, se rozzáří, takže senzibil vidí jen homogenní pole. Přivádí ho do zvláštního stavu změněného vědomí, ve kterém má být citlivější na přijímání živých obrazů z dálky nebo z vedlejší místnosti. I tyto experimenty Hyman kriticky hodnotí a přesvědčivými argumenty odmítá. Další kritik, C. Akers, provedl metaanalýzu 54 nejrozmanitějších parapsychologických experimentů. Zjistil že velká většina vykazuje zřejmé hrubé chyby buďto ve statistickém modelu, nebo není vyloučen smyslový přenos.

     4. Čtvrtou skupinou námitek je, že se nepodařilo anatomicky ani fyziologicky objevit ani recepční orgán, ani emitor bioenergie. Energetická centra, čakry, ani energetické dráhy, čínské meridiány, nebyly nalezeny.

     5. Poslední námitky jsou logické, jednoduché, pronesené už před několika desetiletími. Jestliže paragnost je schopen uhádnout, která z karet bude vytažena, proč se ještě nikdy nikomu nepodařilo uhádnout výsledek loterie? Vždyť by to pro něj bylo nesmírně výhodné. Argument je naprosto jednoznačný. Podobné jsou i argumenty z hlediska biologického, evolučního. Biolog nemůže uznat, že by vznikl najednou, z ničeho nic, nový smysl nebo nový orgán. To by vyžadovalo mutaci, jaká doposud nikdy objevena nebyla. Ale i kdyby se něco takového stalo, mutací by vznikl úplně nový orgán, musel by být přenosný geneticky na následnou generaci. Představte si, jakou obrovskou evoluční výhodu by měl člověk se schopností telepatie, proskopie, čtení budoucnosti. Takový vynikající gen by se musil v populaci nesmírně rychle namnožit během několika generací. Nic takového pozorováno nebylo.

     Ze všech těchto důvodů, z principiálního rozporu s vědeckými poznatky, z rozboru experimentů, z průkazu podvodů i z důvodů logických vyplývá, že parapsychologii včetně bioenergetické medicíny můžeme odmítnout jako fantazii nebo nonsens.

     Je smutné, že musíme takto individuálně bojovat proti naivním a zcela zřejmým nesmyslům a nemůžeme se opřít o usnesení našich institucí, které by se měly podle našeho názoru k léčitelským metodám vyjadřovat. Mám na mysli Českou lékařskou komoru, Českou lékařskou společnost, Ministerstvo zdravotnictví. Jejich stanoviska by měla být formulována právě nyní, kdy i psychotronika, vedle akupunktury a homeopatie, proniká do řad lékařů a s nimi samozřejmě do medicíny jako do disciplíny §

§    V posledních dobách někteří lidé odpadnou od víry a budou se držet těch, kteří svádějí démonskými naukami, jsou pokrytci, lháři a mají vypálen cejch na vlastním svědomí …

… Cvič se však ve zbožnosti. Cvičení tělesné je užitečné k máločemu, zbožnost však je užitečná ke všemu. Má přece slíbenou odměnu v životě tomto i v budoucím. Je to nauka spolehlivá a zaslouží si, aby ji všichni přijali. A když my na to vynakládáme všecky své síly a o to zápasíme, je to proto, že jsme založili svou naději na živém Bohu. On je spasitel všech lidí, zvláště věřících. To nařizuj a tomu vyučuj! 
(1 Tm 4, 1-11)

Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, zapřísahám tě při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky. Přijde totiž doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních choutek nahromadí učitele, kteří šimrají jejich uši; odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím. Ty však bud ve všem rozvážný, vytrvalý ve zkouškách, pracuj jako hlasatel evangelia, dobře konej svoji službu.                                                                   (2 Tm 4, 1-5)