Čemu se říká  masturbace ?

… je především dráždění mužského pohlavního údu, které se projeví ztopořením. Jestliže i potom dráždění pokračuje, následuje nutně výron semene. Nemůžeme popřít, že masturbace je akt individuálního samotářského potěšení. Sám se sebou si chlapec přisvojuje jisté potěšení, které bude mít víc důsledků. Na úrovni fyzické neexistují bezprostřední následky. Výsledkem může být jen jakési tělesné zklidnění. Zvláště když existovalo opravdové napětí na úrovni sexuálních orgánů. Nebezpečí je hlavně v rovině psychologické. Totiž mladý člověk, který příliš často masturbuje, se uzavře sám do sebe. Masturbace se dá provádět i s osobou, která existuje pouze v představách. Toto osamělé potěšení je ve skutečnosti formou egoismu, je to soustředění se na sebe, uzavření se do sebe …

   Později může mít mladý člověk, který si zvykl na více nebo méně častou masturbaci, potíže v manželském pohlavním soužití. Masturbace v dětství a době dospívání bývá základní příčinou předčasné ejakulace, tedy předčasného výronu semene. To pak narušuje harmonii manželského vztahu. Muž dochází předčasně ke svému sexuálnímu potěšení, které se nazývá orgasmus, zatímco žena k němu nedospěje. Počatek manželského aktu vyvolal v ženě touhu po naprostém odevzdání se a muž tím, že postupoval příliš rychle, to znamená, že se neovládal, nedovolí své ženě dojít až na vrchol odevzdání svého těla, k ženskému orgasmu, který jí může poskytnout to největší potěšení.

   Je pravda, že velké množství chlapců masturbuje a jistě je to proto, že je nikdo včas dostatečně neinformoval o sexualitě. Nikdo jim nic nevysvětlil. Objevili sexualitu sami a masturbace byla jednou z možných cest k tomuto objevu. Chlapec často objevuje masturbaci náhodou třením svého pohlaví o přikrývku večer před usnutím. Poskytuje mu to fyzické potěšení a jistou úlevu … Je nevyhnutelné, aby pochopil příčiny tohoto sexuálního chování, aby se vyhnul zbytečnému sebeobviňování nebo naopak, aby si neoblíbil úkony, které k tomu vedou. Když člověk bojuje proti těmto sklonům a ovládne je, znamená to, že se jistým způsobem osvobodí a stane se vstřícnějším k druhým.

Otázka: A tak nebylo by lepší mít pohlavní styky s dívkou, abychom se vyhnuli masturbaci?

     Ve skutečnosti by to byla masturbace ve dvou. Jak za chvilku uvidíme, sexuální vztahy vyžadují přípravu, dosti dlouhé zrání, tak jako ovoce zrající na slunci. Jestliže vy, mladí lide, přikročíte přímo k předčasným sexuálním stykům, vytváříte tím jednoduše jinou formu masturbace. Musím vám to říci úplně jasně. Masturbace ve dvou neumožňuje dobré poznání sexuality. Ale naopak ničí všechno, co je krásné a dokonalé v lásce mezi dvěma osobami, mezi mužem a ženou, kteří jsou k sobě navzájem přitahováni. Je to egoistické  potěšení, které už není osamocené, ale provádí se ve dvou. Každý využívá toho druhého ke svému vlastnímu potěšení. Jistě že chlapec a dívka mohou po sobě toužit. Když dva lide po sobě touží, neznamená to, že se milují. Jde o fyzickou přitažlivost, především tělesnou. Jestliže po sobě touží, ani jeden, ani druhý nemá nějaké skutečné plány. Ani jeden, ani druhý si většinou nepřeje uvažovat o tom, že by takový vztah měl mít nějaké delší časové trvání. Každý z nich se jistým způsobem baví s tím druhým. Každý si chce žárlivě zachovat to, čemu říká svoboda a neuvažuje tedy o trvalém vztahu. Myslí si, že tak získají nějakou zkušenost, první nebo čtvrtou zkušenost … A navíc, poté, co se pobavíte, nastává velmi často pocit prázdnoty, úzkosti, strachu z budoucnosti. Může to způsobit vážné neurózy, poruchy chování, dokonce i sexuální poruchy, které se později budou těžko odstraňovat.

Otázka: Dovedou si představit, že tak jako mezi chlapcem a dívkou, je toto dobře možné i mezi dvěma chlapci?

   Nějaký kamarád nebo někdo z dospělých, který se buď chce udělat chytrým, nebo se chce dozvědět víc o sexualitě, vás možná přilákal k masturbaci  ve dvou. Možná že vás to dost znepokojilo. Nesmíte váhat si   o tom promluvit s nějakým dospělým člověkem, o kterém víte, že vás pochopí a pomůže vám, ke kterému máte velkou důvěru. Takové chování není bohužel žádnou vzácností. Chlapce a děvčata, které nikdo nevaroval, k tomu vědomě či nevědomě nabádají knížky nebo špatné pořady v rozhlase či v televizi. 

 Otázka: Jsou také dospělí, kteří pokračují v masturbaci?

   Ano, to se může stát. Samozřejme nemůžeme tento druh chování schvalovat, protože je to mrhání láskou a energií. Je pravda, že někteří dospělí muži mohou pociťovat takové napětí v oblasti pohlavních orgánů, že nejjednodušší způsob, jak tomuto napětí ulehčit, je pro ně  v některých případech masturbace. Přesto ale musím upřesnit, že k tomu, aby muž dosáhl této úlevy, není masturbace nikdy nezbytná. Muž je totiž stvořený tak, že semenná tekutina, kterou má v zásobě, odejde výronem třikrát až čtyřikrát za rok u jedněch či jednou za měsíc u druhých přirozenými cestami během takzvané noční poluce. Muže se to stát při erotickém snu v hlubokém spánku či v polospánku. V dospívání, při první ejakulaci, může být chlapec zahanbený nebo překvapený tím, co se mu přihodilo, a to může být okamžik, kdy se mu má vysvětlit všechno o plodnosti chlapců, pokud k tomu  nedošlo dříve. V dnešní době je potřeba informovat o těchto věcech už dřív.

Otázka: Masturbace, to vlastně není láska?

   Je to sebeláska, egoismus, je to hledání samotářského potěšení.

Otázka: Jakým způsobem se mohou chlapci masturbaci vyhnout?

   Pro chlapce, který už má nějaké masturbační návyky, bude obtížné tento druh chování zastavit. Toto chování může totiž být podobné nervovému tiku, to znamená takovému zvyku, který si člověk osvojil a o němž si myslí, že se bez něho nemůže obejít. Musíme dbát na to, abychom se tomu vyhnuli, protože by to dříve nebo později oslabovalo osobnost mladého člověka, kterého se to týká. Zpočátku mu musíme poradit aby se vyhýbal sexuálním podnětům. To znamená, že si nebude prohlížet erotické časopisy, nebude číst pornografické knížky a nebude se dívat v televizi na takové programy, o nichž ví, že jsou v nich smyslné  a sexuální podněty a sexuální vzrušení. Vyhnout se masturbaci, to nesporně znamená, že člověk na sobě musí pracovat s velkým úsilím. Intenzivní pěstování sportu je velmi inteligentní prostředek, jak proměnit sexuální energii fyzickou, potřebnou pro sport. Je možné také využít tuto energii k duševním aktivitám, ať už se jedná o kulturu, umění nebo duchovní život … Chlapec se hlavně musí vyhnout tomu, aby byl masturbací tak posedlý, že by se jí už neuměl vyhnout. Není potřeba z toho dělat nějaké drama, ale nemá se  to také považovat za něco naprosto neškodného v rovině psychické a citové, hlavně pro budoucnost.

Otázka: Existuje také masturbace u děvčat?

   Ano, také existuje, ale především se liší od toho, co můžeme pozorovat u chlapců. Zpočátku je to obvykle nějaký více nebo méně erotický sen, který si dívka vysní večer před usnutím. To je, jak vidíte, navýsost banální   a do určité míry normální, protože sexuální reflexy pro plození začínají fungovat, a Sylva nebo Blanka cítí, že  je přitahují chlapci; před usnutím sní o půvabném princi, který je jim nablízku a vyjadřuje jim svou něžnost a citovou náklonnost …

Otázka: Masturbace u děvčat tedy nejde nikdy dál?

   Ale ano, muže jít i dál, zvláště když dívka získala nějaký podnět, nějakou, možná i zcestnou informaci z televize, kresleného seriálu nebo z nějaké erotické knihy. Může dospět k sexuálnímu potěšení vzrušováním, drážděním pohlavních oblastí. Je zde jakési riziko, že později by dívka (po četných nevydařených sexuálních vztazích) mohla dostat strach z chlapců, potom z mužů a mohla by se obracet k ženské homosexualitě, což je podobný typ sexuálního chování jako homosexualita mužská.

Henri Joyeux, City, sexualita, AIDS; 60 otázek a odpovědí pro chlapce a dívky od 13 do 15 let.
Nakladatelství Portál, Praha 1994  

Katechismus Katolické Církve

čl. 2352 - Výrazem sebeukájení (masturbace) se míní úmyslné vydráždění pohlavních orgánů s cílem zakoušet pohlavní rozkoš. Jak učitelský úřad církve, v linii stálé tradice, tak i mravní smysl věřících bez váhání tvrdily, že sebeukájení je skutek vnitřně a těžce nezřízený. Vědomé užívání pohlavních schopností z  jakýchkoliv důvodů mimo normálních manželských vztahů podstatně odporuje jejich účelu (zaměření). Vyhledává se v něm pohlavní rozkoš mimo pohlavní vztah požadovaný mravním řádem, totiž takový, který v souvislosti pravé lásky uskutečňuje plný smysl vzájemného sebedarování  a lidského plození.

  K vytvoření správného úsudku o mravní odpovědnosti jednotlivců a ke správné orientaci pastorální činnosti je třeba brát v úvahu citovou nezralost, sílu získaných návyků, stavu úzkosti nebo jiných psychických či sociálních činitelů, které mohou vinu zmenšovat, případně i na nejmenší míru.

 Ilustrace z knihy: Killers of Children (Zabijáci dětí)

 

Za denního vánku se Hospodin procházel po zahradě 
a zavolal na člověka: „Kde jsi?“„Bojím se, protože jsem nahý“
„Co se ti stalo?“ ...
(podle Gn 3, 8-10)

   Není všechno tak jednoduché! Ani za jasného světla nemůžeme svou sexualitu zcela prohlédnout. Jako by byla zakalená a tíživá. Jak těžce se od sebe odděluje sexuální přitažlivost a schopnost předávat život, láska a plodnost, sexualita a schopnost rozmnožování, sex a člověk, srdce a tělo, radost a rozkoš!

   Všude jsou samé trhliny! Způsobilo je prvotní zemětřesení. Na počátku byl prvotní hřích, který zlu otevřel brány tohoto světa. Musíme se nyní potýkat s narušenou, raněnou sexualitou, kterou je třeba léčit, jako se léčí nemocný po úrazu. Jako se restauruje poškozený obraz, tak musíme dát do pořádku pokleslou sexualitu. Jako je třeba opravit poškozený dům, je třeba napravit poškozenou pohlavnost.

   Bude to sice dlouhodobá, ale zajímavá práce! Musíme znovu vytvořit, co již jednou bylo vytvořeno. Jde o to, abychom vrátili lásce její pravou podobu a zbavili ji tak napodobenin, ba karikatur. Je třeba člověku vrátit svobodu. Jedině tak může sexualita opět dojít své celistvosti a jednoty.

   Nejdřív je třeba uvědomit si, jaké nemoci láska prožívá, jaké odtud pramení nedostatky a životní ochromení, a jak jim lze předcházet.

   Ale právě díky těmto mnohým úchylkám a neblahým vybočením z rovnováhy zjistíme, že lásku a život nelze oddělovat od tajemství našeho těla. Tyto příklady nám poslouží k tomu, abychom daleko lépe ocenili krásu zdravé lidské sexuality. Objasní-li se a rozeberou-li se kořeny zla, lze tušit jasnou průzračnost krásy.

Masturbace: Dozrávání nebo porucha ?

   Erotické samouspokojování - začarovaný kruh? 

   Je těžké mluvit současně o mužské a ženské masturbaci, protože jsou naprosto odlišné a každá má svůj specifický charakter. Pro muže je masturbace daleko snazší než pro ženu, která ji prožívá více intenzivněji, protože do ní vkládá více vůle a odhodlání. Z toho důvodu se setkáváme u ženy s masturbací zřídka.V případě ale, že žena masturbuje, víc ji to poznamenává a je to pro ni nebezpečnější. Věnuji zde větší pozornost mužské masturbaci, protože je to jev běžnější a častější.

   Spíše než zvrhlost je masturbace porucha, která může mít různě hluboké kořeny. Často se považuje za vcelku nevinný, přirozený jev. Málokdo se nad ní pozastaví. Výjimečný není např. názor: „Masturbace je nevyhnutelná a mnohdy dokonce užitečná, protože pomáhá udržovat sexuální funkce pro pozdější sexuální vztahy s druhými partnery. Je nezbytná pro příznivý rozvoj psychiky, pro fyzickou rovnováhu, pro zdravý vývoj jedince. A pak, je snadná a dokonce zábavná! Kdekoliv a kdykoliv si můžeme dopřát tuto hru, přinášející neutuchající slast.“ Nejdříve si ujasněme pár věcí (omluv mě, že zacházím do detailů, ale pro hlubší pochopení je nutné, abych byl přesný).

   Masturbace končí záměrně vyvolaným orgasmem, směřuje k němu. Tato závěrečná reakce probíhá s úmyslným souhlasem, ať už se na tom podílí jakýkoli kompromis s vlastní slabostí. Spontánní sexuální nutkání je nevinné, když se mu výslovně nevyhovuje až k orgasmu. Nevinná věc je to zvláště, děje-li se v polospánku bez záměrné účasti vůle. Nepleťme si tedy neúmyslnou ejakulaci se záměrným vzrušováním.

   Je zřejmé, že pokud se člověk někdy náhodou uchýlí k masturbaci, není to ještě příliš závažná věc. Komu se ještě nestalo, že by neuklouzl po této banánové slupce? Problém je ale v tom, že občasný pád se snadno stává pravidelným! Jako kdyby jeden měl v sobě počátek dalšího. Ani se nenadějeme a je tu návyk (jako skleničky alkoholu, které mají jedna ke druhé stále blíž ...). Do tohoto návyku lze zabřednout jako do bahna, do kterého se stále více propadá s každým pokusem dostat se ven. Mnozí lidé, s nimiž jsem o tom mluvil, považují masturbaci za hendykep, který se jim nedaří překonat. Cítí to jako osobní ponížení. Jejich strádání nelze brát na lehkou váhu. Nikdo nemá právo se posmívat nebo předstírat nezájem.

Masturbace = kompenzace, dosažení, zklamání 

   Proč tedy nakonec masturbace „neobveseluje“ člověka a nepřispívá k jeho vyrovnanosti? Proč není zdrojem opravdové radosti, zvláště když člověka fyzicky uspokojuje? To mohou přiznat všichni, kteří dokážou být k sobě pravdiví.

   U masturbace se může zdát, že jde jen o počínání sama k sobě, ale ve skutečnosti tě uzavírá sama v sobě. Zaměřuješ se jen sám na sebe, zavíjí tě to do sebe, stáváš se vězněm sama v sobě, protože se snažíš mít potěšení jen sám ze sebe. Čím víc se člověk snaží mít potěšení jen sám ze sebe, tím hůře se mu daří radovat se s někým jiným. Stane-li se masturbace zvykem, je tu nebezpečí, že se udusí zájem o druhého člověka, o další lidi. Celá tvá bytost se tak ve své sexualitě vzdaluje od možnosti milovat druhého člověka, darovat se mu. Schovává se do vlastní ulity. Stejný efekt mají seznamky po minitelu, internetu apod. Vzdálenost mezi lidmi je velká a kontakt nepřirozený a neskutečný! Když se domlouváš s obrazovkou, tak si vlastně vystačíš úplně sám. Chlapci častěji využívají anonymity internetových služeb a vydávají se za dívky. Je to vlastně transvestismus na dálku.

   K masturbaci se určitě uchyluješ právě ve chvílích, kdy se cítíš osamocen, kdy nemáš nablízku lidi, kteří by ti rozuměli, měli tě rádi, ale jsi spíše obklopen lidmi, kteří si tě neváží, nebo ti i ubližují. Říkáš si: „Když mě nemají rádi, tak se musím alespoň mít rád sám.“ (Většinou se masturbuje o samotě. Když je víc lidí pohromadě, buď přejde chuť, nebo převáží stud.) Je to často beznadějné hledání lásky, která ovšem není možná, protože člověk nemůže milovat sám sebe, aniž by nesklouznul k narcismu, a potom k sobectví, které s ním jde často ruku v ruce. Není to konečně způsob kompenzace mnoha zklamání? Nahrazuješ přítomnost druhého svým vlastním tělem. Co z toho máš? Co ti to dává?

Podaří se ti znovu začít, octneš-li se v ghetu? 

   Člověk je znepokojen teprve tehdy, když se překročí kritická hranice: je sklíčen, začne tvrdě pracovat. Ale uzavře-li se do sebe, do vlastního ghetta, bude se moci pustit do života a začít znovu od nuly? S radostí ze života a z lásky? Běda rodičům a vychovatelům, začnou-li s výčitkami a sarkastickými poznámkami na adresu mladíka, který se jim svěřil se svým problémem, místo toho, aby mu nabídli útěchu a podporu. Situaci mohou ještě zhoršit, když věc berou na lehkou váhu. Zacpávají si uši, aby nemuseli poslouchat volání o pomoc. Neberou strádání mladého člověka vážně, leckdy jím dokonce pohrdají. Věc zlehčují, vytěsňují jej na okraj, do ústraní. Hoch se propadá dál do své samoty a uchyluje se do neskutečného světa. Masturbace se stává drogou, která vyvolává imaginární vzrušení.

   Člověk se tak snaží utéci před tvrdou realitou. Chce tak za každou cenu na chvíli zapomenout, protože má ze skutečnosti strach. Je třeba zachytit jeho volání o pomoc a zjistit příčinu strachu ze skutečnosti, který ho uzavírá do bludného kruhu.

   Citově nevyzrálý jedinec, touží být milován, aniž by na lásku musel vynakládat úsilí a aniž by na sebe vzal odpovědnost za darující se lásku. Duševně vyspělý je však otevřený vůči druhému a nebojí se postavit tváří v tvář realitě. Masturbace člověku brání v dosažení duševní zralosti.

Připrav se na budoucí manželský život

   Následky masturbace se mohou projevit i v pozdějším partnerském sexuálním vztahu v nesnázích s kontrolou ejakulace. Protože u muže přichází ejakulace ihned po erekci, často dříve, než se mu vůbec do ženy podaří proniknout, zhoršuje se tím časové sladění při pohlavním styku partnerů.

   Z tohoto nesouladu pramení pocit frustrace u žen a pocit selhání u mužů. Žena leckdy muže poníží výtkou, že „to vlastně neumí“; to někdy dokonce muže po opakovaných „neúspěšných“ pokusech zavádí k homosexualitě.

   Kolik žen se mi svěřilo s hořkým zklamáním nad nešikovností manželů, jejíž nejčastější příčinou byla manželova dřívější dlouhodobá masturbace. Místo vzájemného darování se v lásce se ze sexuálního vztahu nakonec stala masturbace ve dvou. Muž dosahuje uspokojení téměř ihned, ale za cenu hluboké frustrace u ženy. 

   Vědomí, že připravuješ zdárné a šťastné manželské styky a tím i soulad v životě s budoucí manželkou, tě bude povzbuzovat a motivovat už v dospívání ke zdravému ovládání pohlavnosti. Tvá budoucí manželka to velmi ocení.

Pozor na překrucování významu slov

   Často se říká, že je-li posedlost příliš prudká, touha příliš naléhavá a tělesné vzrušení příliš silné, je lepší naplnit je co nejdřív a tak se jich zbavit. Ale to by se měly neškodné představy naplňovat nečistými způsoby? Takový postup nic neřeší, protože se při něm navodí nové představy a vše se opakuje v bludném kruhu.

   Často se říká, že masturbace je stejně neškodná, jako je třeba pláč či kašel; a navíc i potěší. Ze zkušenosti však víme, že tomu tak není. Když se zamiluješ, přece na to nekašleš. Stydíš se vysmrkat ve společnosti? Když se ti chce plakat nebo kašlat, snažíš se to zadržet. Přece podle zdravého rozumu nemůže záviset osud člověka na slinách nebo slzách! Může odtud vytrysknout věčnost? [Čtrnáctiletý chlapec se mi svěřil, že při první masturbaci mu došlo, že bude-li takhle pokračovat, nebude se moci oženit. Uvědomil si, že si zahrává se životem.] 

Pozor- pohlavní orgány nejsou pro zábavu!

   Často se říká, že je méně závažné žít sexuálně se svým partnerem, než si pomoci sám; že je to „přirozenější“ a v souladu s požadavky Stvořitele. Toto tvrzení není nic jiného než alibi pro bujarý sexuální život. Je přece „lepší“ uchýlit se do reality než do nereálných představ! Teoreticky to může být pravda, ale ve skutečnosti je masturbace ještě menší zlo, protože přitom snižuješ a znevažuješ jen sám sebe; nekazíš a nezraňuješ ještě někoho dalšího ...[Možná, žes právě rozhodně přestal střídat partnery a že se chceš opravdu připravit na manželství. Možná však, že ses uchýlil k masturbaci (a přitom se ti vtírají představy o homosexuálním styku, o něčem pro tebe zcela novém). Děsí tě to, a proto se znovu sám sebe ptáš, není-li lepší obnovit předešlý sexuální život. Nezoufej přece! Vždyť je to jen přechodná kompenzace. Ta sama přejde, jakmile najdeš pravou dívku pro společný život.]

Velké riziko nezřízenosti

   Na obzoru jsou ještě dvě další nebezpečí. Manželské soužití může znesnadňovat lidská zatvrzelost. V manželství je totiž třeba počkat s vlastním potěšením až po naplnění touhy partnera. Musíš se naučit respektovat partnerův rytmus a snažit se především dávat se (někdy i za cenu vzdání sama sebe), abys ho plněji miloval. Nevěř tomu, že bez masturbace nemůžeš prožívat zdravý manželský život. Existuje mnoho manželství, ve kterých partneři plně a dobře sexuálně žijí, aniž by předtím měli zkušenosti s masturbací. Masturbace jakožto návyk může velmi snadno vyústit v homosexualitu, kde se člověk silně zaměřuje na vlastní uspokojení a nejde mu o láskyplnou vstřícnost. Ve zdravém partnerském vztahu si naopak lásku neponecháváme, ale darujeme.

Daniel Ange; Tvé tělo je stvořeno pro lásku, Karmelitánské Nakladatelství  Kostelní Vydří 1998