Odevzdání sebe v pokoře

Pane,

nauč mě moudrosti a vědění,

neboť důvěřuji tvým předpisům.

Bloudil jsem před svým pokořením,

nyní však dbám na tvůj výrok.

Jsi dobrotivý a prokazuješ dobrodiní,

nauč mě svým příkazům.

Pyšní mě lživě očerňují,

já však celým srdcem zachovávám tvá nařízení.

Necitelností ztučnělo jejich srdce,

já se však z tvého zákona těším.

Pane, je dobře, žes mě pokořil,

abych se naučil tvým ustanovením

a odvrhl všecku pýchu a domýšlivost srdce.

(Žalm 119, 66-71)

 

Je pro mne užitkem, že jsem se zarděl hanbou, abych hledal útěchu spíš u tebe než u lidí. Tím jsem se také naučil bát se tvého nevyzpytatelného soudu, kterým postihuješ spravedlivého jako bezbožného, ale ne bez náležitosti a spravedlnosti.

Děkuji ti, žes mi neprominul mé zlé skutky, nýbrž potrestal mě ostrými ranami, dal mi pocítit bolest a seslal na mne vnější i vnitřní tíseň.

Není nikoho pod oblohou, kdo by mě potěšil, než ty, Pane, můj Bože, nebeský lékaři duší, který udeříš a hned uzdravuješ, vedeš do podsvětí a opět vyvádíš vzhůru (srov. Tób 13, 2). Jsem pod tvou kázní, jen tvůj prut mě poučí.

Hle, milovaný otče, jsem v tvých rukou a skláním se pod tvou trestající metlu. Šlehej můj hřbět i šíji, aby se má vzpurnost podřídila tvé   vůli.Učiň   mě   podle   svého dobrého obyčeje zbožným a pokorným žákem, abych dbal každého tvého pokynu. Tobě svěřuji k nápravě sebe i všechno, co mám; neboť lépe je být trestán zde, než  v budoucím životě.

Ty víš všechno, úhrnem i jednotlivě a nic ti není tajno v lidském svědomí. Předem znáš, co se stane; nepotřebuješ, aby tě někdo poučoval nebo ti říkal o tom, co se děje na zemi. Ty víš, co prospívá mému duchovnímu pokroku a jak soužení očišťuje od rezu hříchu. Nalož se mnou podle svého žádoucího zalíbení a nehleď na můj hříšný život, který nikdo nezná lépe a jasněji než ty.

   Pane, dej mi poznat, co je třeba znát; milovat to, co třeba milovat; chválit to, co se tobě nejvíce líbí; vážit si toho, co se tobě jeví jako cenné; a pohrdat tím, co je v tvých očích ohyzdné.

   Nenech mě nikdy soudit podle toho, co vidí mé tělesné oči, ani se vyjadřovat podle toho, co slyší uši nezkušených lidí; nýbrž správně rozlišovat mezi věcmi viditelnými i duchovními a nade všechno stále vyhledávat vůli tvého zalíbení.

   Smysly člověka se často mýlí v úsudcích; mýlí se i milovníci světa, když milují pouze viditelné věci.

   Je snad člověk lepší proto, že ho jiný člověk pokládá za dokonalejšího? Lhář tu klame lháře, ješitný ješitného, slepý slepého, chorý chorého, když ho vychvaluje; ve skutečnosti ho svou planou chválou spíš zahanbuje. Neboť čím je kdo v tvých očích, tím je vskutku a ničím více, praví svatý František ¢

Tomáš Kempenský (?1471); O následování Krista, III, 50, 4-8

Věřím, Bože - Otče, ale ať věřím pevněji;

doufám, ale ať doufám odevzdaněji;

miluji, ale ať miluji vroucněji;

lituji, ale ať lituji opravdověji.

Klaním se ti jako původci a počátku všeho;

toužím po tobě jako po posledním cíli;

chválím tě jako stálého dobrodince;

vzývám tě jako milostivého ochránce.

Veď mě svou moudrostí,

udržuj spravedlností,

utěšuj laskavostí,

ochraňuj svou mocí.

Předkládám ti, Bože:

své myšlení, chci přemýšlet o tobě,

své mluvení, chci rozmlouvat o tobě,

své jednání, chci jednat podle tvé vůle,

své utrpení, chci je snášet pro tebe.

Chci to, co chceš ty,

chci to proto, že to chceš ty,

chci to tak, jak to chceš ty,

chci to tak dlouho, dokud to chceš ty.

Prosím tě, Bože:

osvěť můj rozum, rozněť mou vůli,

očisť mé srdce, posvěť mou duši.

Ať oplakávám minulé hříchy,

přemáhám budoucí pokušení,

napravuji hříšné náklonnosti,

získávám potřebné ctnosti.

Nauč mě, Bože:

milovat tebe, nemilovat sebe,

horlivě sloužit bližním, nesloužit marnostem světa.

 

Ať se snažím poslouchat představené,

přicházet na pomoc podřízeným,

starat se o přátele, odpouštět nepřátelům.

Ať přemáhám požívačnost zdrženlivostí,

lakotu štědrostí, hněv mírností,

vlažnost horlivostí.

---

Ať jsem rozvážný, když mám rozhodovat,
stálý, když mi hrozí nebezpečí,
trpělivý, když musím snášet protivenství,
pokorný, když se mi všechno daří.

Ať jsem při modlitbě soustředěný,
v jídle a pití střídmý,
v plnění povinností horlivý, v předsevzetích vytrvalý.

Ať se snažím o vnitřní nevinnost,

skromné vystupování, příkladné chování,

spořádaný život.

 

Ať se neustále snažím ovládat svou povahu,

prospívat v milosti, zachovávat přikázání,

směřovat ke spáse.

 

Ať se od tebe učím:

jak pomíjivé je to, co je pozemské,

jak veliké je to, co je božské,

jak krátké je to, co je časné,

jak trvalé je to, co je věčné.

 

Ať žiji tak, aby mě nepřekvapila smrt,

ať jednám tak, abych se nemusel bát soudu,

ať se chovám tak, abych unikl peklu a dosáhl nebe. Amen.