Nejrůznější cesty mohou člověka přivést
k jeho umělecké tvorbě. U někoho je to jakýsi tvůrčí
neklid, u jiného touha ovládat materiál, další cítí inspiraci
atd. Jan Bařinka z Popova měl nesplněný sen z dětství.
Jako malý chlapec vroucně prosil Ježíška, aby mu nadělil
takový krásný betlém, jaký měli v kostele ve Štítné.
Toto nesplněné přání jej nakonec přivedlo k jeho
celoživotní činnosti.
Jeho rodinný původ v době
totality byl výraznou překážkou dostat se na vytoužené
povolání. Proto se věnoval více než 15 let krásné restaurátorské
práci. Vrátil se do rodného Popova, kde tvořil z pryskyřice
lehké sochy, postavičky do betlémů, kopie známých i neznámých
mistrů. Byla to překrásná díla, která se líbila všem,
kdo je spatřili. Fantazie pracovala stále a on v duchu vylepšoval
to, co mu nebylo dovoleno předvést veřejnosti.
Až jednou. Řekl si, že zkusí udělat
betlém, lépe než kdosi před ním. Modeloval ze sádry a ten
betlém měl velký úspěch a ohlas. Fantazie však
pracovala stále, vymýšlel, toužil udělat velký betlém pro
farníky ve Štítné a v Brumově. O jeho umění se šířily
zvěsti také na Slovensko. Tak vytvořil přes třicet
betlémů, které vyvolávaly u lidí obdiv.
Reprodukce plastik z epoxidové pryskyřice
zhotovené Janem Bařinkou z Popova najdeme v mnoha kostelích,
mezi nimi nechybí ani kostel brumovský.
Mimořádná dovednost, jeho výtvarný
cit a jím vypracovaná originální technologie ho předurčily
k výsostně užitečné činnosti. Jednou z nich je krásný
betlém v našem kostele, který je třeba s úctou zhlédnout
a ocenit. Je pravdou, že v muzejních depozitářích i
kostelích, ale i domácnostech je mnoho vzácných jesliček,
které by zasluhovaly být veřejnosti k dispozici, ale protože
jsou velké umělecké hodnoty, je oprávněná obava z
odcizení.
Jan Bařinka - umělec a
etnograf, je zapsán v brumovské farnosti zlatým písmem , za jeho
přínos bohatství místního kostela a vánoční pohody,
kterou nabudete, když tento betlém
zhlédnete.
Fr. Sába
