40.

Z historie naší farnosti

home

Pamětní kniha farnosti sv. Václava
pokračování

zpět na seznam

1984

      

Kroniku začíná psát P. František Pěnčík, nový duchovní správce farnosti Brumov-Bylnice. Co se tohoto roku událo?

   V sobotu 7. ledna ve večerních hodinách zemřel náhle arcibiskupský rada a farář v Brumově-Bylnici P. Alois Kaňovský ve věku 72 let. Působil ve farnosti brumovské plných 19 roků. Až do posledního dechu sloužil farnosti a padl vraceje se doslova od stupňů oltáře. Vroucí díky mu vyjádřili vděční farníci velkou účastí v místním kostele sv. Václava při zádušní mši sv., kterou koncelebrovali kněží z děkanátu val. klobouckého s otcem biskupem Dr. Josefem Vranou. Tělesné ostatky zemřelého byly převezeny na hřbitov v rodných Popovicích u Uherského Hradiště, kde očekávají den slavného vzkříšení.

   Prozatímně byl pověřen duchovní správou kloboucký kaplan otec Pavel Ambroz. Zavedl společný křest dětí při mši svaté a také společné udělování svátosti pomazání nemocných ve mši svaté. Za půl roku horlivé pastorace mezi dospělými a dětmi získal vřelé sympatie a lásku všech, kteří se s ním setkali.

   20. července 1984 se do farní budovy v Brumově-Bylnici přestěhoval nově ustanovený administrátor otec František Pěnčík. Pochází z Velké nad Veličkou, z malebné vesnice Horňácka na úpatí Bílých Karpat. Narodil se 27.2. 1951 v Uherském Hradišti. Studoval na Střední všeobecné vzdělávací škole ve Veselí nad Moravou a po maturitě r. 1969 se přihlásil na CM bohosloveckou fakultu v Olomouci. Po jejím ukončení nastoupil dvouletou základní vojenskou službu a po ní 18. prosince 1976 byl otcem biskupem Josefem Vranou vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil v Kroměříži u kostela Bl. P. Marie a pak v Luhačovicích.

   Z uvítací řeči v kostele, kterou pronesl farník pan Cyril Holba z Brumova:

   „Otče Františku, zajisté není Vaše služba nám i dobrotivému Bohu lehkou, jak řekl Pán: Posílám vás jako ovce mezi vlky. Proto jen hlavu vzhůru, je potřeba se vždy podívat skutečnosti do očí a nezaleknout se. Jen prosit dobrotivého Boha o posilu a pomoc, kterou nám jistě neodmítne, když budeme o ni společně prosit. Proto Vám již tu, u tohoto svatostánku všichni slibujeme, že se necháme vést Vašim dobrým slovem a příkladem, abychom se tak připravili v tomto životě časném na život věčný …“

   Ve čtvrtek 26. července přišli malí i velcí uctít matku Panny Marie – sv. Annu k její kapli v Brumově nad tunelem (asi 500 lidí). Zbožně se zde při mši svaté modli valašský lid, aby tato světice naučila naše matky vychovávat své syny a dcery.

   Přišel mimořádně krásný podzim a s ním svatováclavské hody. Slavnostním kazatelem byl P. Zdislav Škrabal, důchodce z Frýdku-Místku. Byl dojatý na ambonu, když viděl nastrojené malé dcerky a chlapce stát až u stupňů oltáře. Na tolik lidí v kostele se musel přijet podívat až do Brumova. Jako historik s velkou znalostí a láskou kázal nejen o sv. Václavovi ale i o jeho matce Drahomíře.

   V měsíci říjnu v kostele před postaveným a osvětleným oltářem Panny Marie Růžencové se ministranti předmodlívali každý den večer přede mší svatou svatý růženec. Ať Matka Boží vždycky chrání ty, kteří ji uctívají nejkrásnější modlitbou.

   Listopad se slavností Všech svatých a nastrojenými hroby našich zemřelých. V neděli 4. listopadu po požehnání byl průvod z kostela na hřbitov a modlitby za mrtvé u hlavního kříže. Co jste vy, budeme jednou i my, naši přátelé na věčnosti!

   V prosinci hořely svíce adventního věnce při „rorátních“ mších svatých. Veliká touha po Vykupiteli člověka kéž zůstane živá a věčná v této farnosti. Pastýřským listem na 1. adventní neděli vyhlásili biskupové a ordináři jubilejní Metodějův rok k výročí 1100 let od smrti tohoto 1. moravského biskupa.

    Výroční správa:

Ve farnosti bylo 35 církevních sňatků, 51 pohřbů a 74 křtů dětí.

   Větší výdaje:

1) Oprava sochy sv. Gotharda              9000,-Kč

2) Příspěvek na děkanátní lešení         25000,-Kč

3) Lavičky do kostela                          12000,-Kč

 

   „Pane, milióny očí se dívají v posledních minutách umírajícího roku na hodinový ciferník a očekávají bití hodin. My ale obracíme svůj pohled k Tobě, který jsi nad časem a prosíme, abys nás vedl k sobě, našemu pravému Domovu.“