Začátkem
července byl v kapličce na Březové postaven malý
oltářík zhotovený p. Jindřichem Louckým, stolařem v Brumově
podle návrhu akademického sochaře Heřmana Kotrby z Brna.
Na oltáříčku je reliéf sv. Cyrila a Metoděje od téhož
mistra na památku 1.100 let, co svatí bratři přišli k nám
na Moravu a procházeli i tímto krajem a hlásali Boží slovo. Dobří
lidé kapličku uvnitř i z venku vylíčili.
Kaplička na kopci Březová záp. od Brumova byla
postavena za faráře Karla Molitora (býv. velehradského faráře)
v roce 1871. V kapličce na zemi je pískovcový kámen s nápisem
místy už nečitelným.:
„Tato
kapla jest s pomocí Boží založena léta Páně 1871. Za představenstva
městečka Brumova a sice Karla Macku, přednosta. Frant. Březáček,
Frant. Vilímek a Jak. Šabršula, radní. …. Přerovský Fra Kužela,
fra Miklas. ….náček. Va Vilímek. Jan Kostka. Josef Krupa. a
…. Molitor. Fa. a
dekan. Jos. Fišer. Ant. Netz, kaplani …Frant. Šabršuli, fr. Šuráně
a Jos. Strnky.“
Nové
dvéře dány v roce 1961. Podlaha je z cihel. Dříve
o svátku sv. C. a M. konávaly se tu odpoledne poutě a pobožnosti
za velké účasti. Opravdu krásné místo!
Letos
na farním kostele pokrývači opravovali vadnou krytinu na
střeše u věže. Aby tam byly stejné tašky. byly k tomu
účely vzaty tašky se střechy na bylnické kapli od západu a
místo nich byly na bylnickou kapli (od západu) dány tašky nové. Při
tom i na prádelnu na faře byla poležena nová krytina. Voda z rýny
na severní straně kostela byla
kanály odvedena. V Návojské ulici farníci si sami opravili
kapličku.
Byla
také omítnuta a uvnitř vylíčena kaplička sv. Anny nad
tunelem. Byly dány nové dvéře a věžička byla znovu
oplechována.
Kaplička
sv. Anny byla postavena v letech 1887-1888 za faráře Josefa Bilčíka,
jak svědčí letopočty na oltáři v kapličce:
„Lev XIII.-50 let“ (tj. rok 1887) a „Frant. Josef I. 40 let“ (císařem
tj. 1888) a sice na přání mnoha ctitelek sv. Anny. Od kapličky
je krásný rozhled! Mše sv. se tu slouží na svátek sv. Anny.
Dp.
katecheta P. Antonín Balcárek letos v září dovršil 50 let
svého působení v Brumově. Jeho dobré zdraví mu umožňuje
být v činné službě, takže ještě stále učí
ve škole, káže a slouží mši svatou a zpovídá. Nechť mu Bůh
dopřeje ve zdraví zde prožít ještě hodně let!
V pondělí dne 4. října 1965 jsme udělali v kostele
pod podlahu několik sond i pod kazatelnou. Úspěšná byla jen
mezi sloupky obou kaplí, uprostřed kostelní lodi. Pod lodí
kostela jsou podélně tři řady krypt ve směru východ-západ.
Nad každou řadou je – jako i stěny, klenutí z cihel.
Klenutí je asi z větší části pobořené a proto
r. 1895 při kladení dnešní šamotové podlahy bylo zasypáno.
Dalším uvedu Nálezovou zprávu o kryptě v kostele brumovském,
napsanou vdp. místoděkanem P. Františkem Matýskem z Vlachovic:
V pondělí dne 4/10 1965 objevilo se v sondě
cca 150/50 cm pod dlažbou kostela cihlové zdivo směrem k jižní
chrámové zdi a po vybourání asi dvou cihel (cca 21/15/7 cm) byla
objevena samostatná uzavřená krypta s dvěma dětskými
rakvemi. Dodatečně bylo zjištěno také zdivo cihlové směrem
k presbytáři a směrem k severní boční kapli.
Toto zdivo se jeví novějšího původu a je stavěno z cihly
pálené na sílu 15 cm. Za ním je zásyp hlinitopísčitý se značnou
dávkou kousků vápna a obsahem drobných pozůstatků kostí.
Zřejmě se jedná o zásypový materiál pravděpodobně
z planýrky hřbitova mezi nově postavené opěrky v r.
1895.
Také v sondě byl zjištěn stejný materiál až
do hloubky 165 cm. Z horního okraje krypty do sondy vycházel šikmo
vzhůru první šár cihlového klenutí původní vstupní
chodby v šířce 110 cm, na opačné straně bylo původní
zdivo předpokládané korespondující krypty úplně destruováno.
Bezpečnější zjištění a zaměření
provedl jsem s místním zedníkem (p. Fr. Šabršulou) a administrátorem
fary druhého dne odpoledne. Po rozšíření otvoru do nalezené
krypty zjistili jsme, že je zbudována z cihly s cihlovou
valenou klenbou nasazenou na podélných stěnách s ústupkem,
takže nosná zeď tvoří pro horním okraji úzkou římsu.
Na vnitřním severozápadním rohu krypty byl spatřen kvádr
ze světlého pískovce, pravoúhle opracovaný o síle asi 15 cm,
který přečníval ostatní zdivo dovnitř (krypty) a sloužil
jako vazební kámen do obou stran kleneb. Zdivo krypty nebylo omítnuto
ani uvnitř, ani zvenku. Rozsah krypty obnášel délku 280 cm, šířku
90 cm a hloubka hlinité podlahy od dlažby kostela 100 cm.
V západní stěně krypty nacházel se vstupní
otvor cca 70/70 cm, jehož horní i dolní hrany vyzděny sešikmeně
dovnitř krypty; otvor sloužil pro uložení rakve; dolním okrajem
byl od stávající podlahy krypty (dna) asi o 20 cm nad úrovní dna.
Rakev se tedy vsouvala přímo z kostela předpokládaným
otvorem v dlažbě a schody pod ním od kůru v nejzazším
bodě asi 135 cm od vlastní krypty vzdáleném.
Uvnitř
krypty nacházely se dně dětské rakve vedle sebe v podélné
ose položené z měkkého dřeva, z nichž zadní od
průlomu byla do krypty dříve uložena, bylo podstatně
rozpadlá, víko nezjištěno a obsah nezkoumán. Byla částečně
převrácena do boku při vkládání rakve novější.
Tvarově odpovídaly obě rakve dnešním konickým typům.
Pozdější, k průlomu bližší, rakev byla dobře
zachovalá, víko její bylo posunuto. Jevila se jako delší než dříve
popsaná. Její délka obnášela 90 cm na středních hranách. V této
rakvi nebylo prakticky žádných kosterních zbytků, byl však
jasně patrný sklon tam vloženého těla s jasným zvýšením
hlavy, orientované západ-východ, takže nebožtík hleděl k oltáři.
Nad hmotou původní podušky nacházely se vlasy kompaktně
zcelené tmavohnědé barvy s mírným nádechem barvy rezavé,
které podržely původní účes nad spánky dozadu za uši a přes
temeno do týla, kde byly pod lebkou rovně zastřežené a podržely
ohbí lebkou vyznačené. Středem lebky (na švu) mezi očima
se vlasy dozadu nenápadně rozdělily ve dva celky (rozpadem
lebky způsobené) Z lebeční kosti zůstala pouze bílá
vápenná hmota krupičkovitého vzezření, která vlasům
tvořila pojivo, a mezi zčesanými praménky nabývala žluté
houbovité barvy. Dle mého úsudku jednalo se o pohřeb děvčátka
asi tříletého(?). Šatečky do rakve byly zhotoveny z řídké
jemné tkaniny, jejíž vazba byla čtvercová z jemné niti,
otvory v ní byly pouhým okem jasně postřehnutelné,
barva látky v rakvi byla tmavopopelově černá. Nebožka
nesla původně na levém předpaží dětský růženec,
který po ztrávení kosterních pozůstatků mírně
poklesl na pozůstalou masu. Růženec byl zhotoven z bílých
skleněných zrneček protáhlého kapkovitého tvaru, desátková
zrna byla o něco větší, v černé barvě s kruhovými,
broušenými výčnělky tvaru bradavice. Pojidlem byl měděný
drát, silně zoxydovaný.
Na šatech měla nebožka přišité věnečky po
celé ploše o průměru 4 cm, zhotovené z papírové
hmoty (?), která se dělila na vrstvy jako lepenka. Na těchto
formách byly našity nezjištěné ozdoby, přistehování nití
bylo jasně patrno. – Uložení rukou nedalo se zjistiti, také
jiné ozdoby nebyly shledány. Krypta neměla větracích kanálů,
cihla a také v okolí zásypový materiál byl značně
vlhký.
Přizvaný odborník Dr. Jan Pavelčík se nedostavil, a
protože bylo nutno vzniklou sondu v dlažbě uvésti do původního
stavu, skončilo se pátrání a zedník opět zazdil vybouraný
otvor do krypty, vykopanou sondu zasypal a povrch dlažby upravil. Zaměření
krypty k bokům kostela bylo provedeno a sice od čelných
hran soklů pilířů kůrových od vlastní lodi chrámové
a od prvního pilíře mezi kazatelnou z kůrem s použitím
pilíře protilehlého a sice opět měřena hrana soklu
čelná k presbytáři a současně čelná na
osu lodi (podélná).
Bod A (mezi modrou a červenou) je vzdálen od kůrových
pilířů 920 cm, k pilíři v pravo: k pilíři
vlevo 150+320 cm. Zdivo krypty asi 30 cm. /nákres je uveden v Pamětní
knize. pozn. přepisovatele/
Červené zdivo o síle 15 cm vzniklo r. 1895, kdy se dlažba
kostela pronášela, proto krypty zasypány a použité klenební zdivo
sloužilo jako opěrky mezi zásypem ke zpevnění nové dlažby.
Vykopaná dlažba (mřežováno) rozsah cca 150x50 cm zásyp v sondě
nebylo možno vybrati ke dnu, protože materiál sesypával se strany od
kůru; snad by se dalo narazilo ve spodu na původní schodiště.
Předpokládám (P.Fr. Matýsek) že trojdílná brumovská
krypta byla vybudována nově v baroku k nově rozšiřovaném
kostelu v obdobném typu jako ve Val. Kloboukách na dnou pilířích
o třech klenebních polích dvojmo násobených. Je snad původní
gotická krypta blíže k hlavnímu oltáři? Nebo byla snad původní
gotická krypta upravována v renesanci nebo v baroku? Zvláštností
brumovské krypty dle mého odhadu byly nově přidané boční
krypty při hlavním vstupu v lodi, z nichž jedna právě
byla zjištěna. Otvor pro vnešení rakve (pro jednu rakev dospělého
nebožtíka) byl zazděn cihlou bez malty z chrámového přístupu
(vyložen), proto cihlová vyplň je uvnitř krypty nesouměrně
vysunuta a zachovává daný sklon. Rakev se tedy vnášela otvorem v lodi
po několika schůdcích, délka schodiště by stačila
135 cm, kdy vlastní otvor byl by zakryt kamenem v přibližných
rozměrech 100x110 cm.
Druhá (severní) strana byla zrcadlem právě popsané
krypty. Měla samostatný vchod souměrně uloženy. Mezi
nimi byl by třetí vchod podobně zabezpečený, který vyžadoval
délky schodiště nejméně 300 až 435 cm, takže vzniklo
schodiště velmi pohodlné. Šířka hlavního schodiště
asi 110 cm. Ostatně není vyloučeno, že vstup do vlastní
hlavní krypty byl kratší (300 cm) a obě šlopy musely být
dodatečně předsunuty až při založení přídavných
krypt. Ke konečnému závěru lze dojít až po prostudování
literatury.
Tož to je nálezová zpráva vdp. P Františka Matýska.
V březnu
byla zakoupena za 1.500 Kč v obchodě Klenoty, prodejna
starožitností, Praha . Václ. nám. 60., pěkná monstrance. Je
novějšího původu, celostříbrná, dobře zlacená,
53 cm vysoká, nohu má oválnou, šestilistou, kolem schránky jsou 4
evangelisté, zdobená je českými granáty. Dolů jsou čeští
světci: sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Jan Nepomucký a sv.
Cyril a Metoděj. Prý byla nalezena a zapomenuta na nádraží v úschovně.
Pravděpodobně byla ukradena, zloděj byl zajištěn a
už si ji nemohl vyzvednout. Měla jít do dražby ztrát a nálezů,
ale byla pak dána do prodeje ve Starožitnostech. Kdyby se snad později
našel pravý majitel této monstrance, po proplacení zaplacené částky
byla by mu farním úřadem v Brumově vrácena.
V roce 1965 bylo ve farním kostele sezdáno 38 párů
snoubenců, pokřtěny byly 103 děti a pohřbeno
bylo 45 farníků.
Sv.
přijímání podáno 15.000.
V neděli dne 14. listopadu oznámil jsem v kostele,
že z rozhodnutí státních úřadů a z nařízení
kapitulní konsistoře byl jsem od 1. prosince jmenován administrátorem
ve Slušovicích a slušovický administrátor P. Alois Kaňovský
je ustanoven pro Brumov. Narodil se dne 25. listopadu 1911 v Popovicích
u Uh. Hradiště a na kněze byl vysvěcen r. 1940. Kéž Bůh
žehná jeho práci na tomto novém jeho působišti!
V Brumově dne 3. února 1966
Antonín Vrzalík, administrátor.