17.

Z historie naší farnosti

home

Pamětní kniha farnosti sv. Václava
pokračování

zpět na seznam

 

1955-1958

    

Na Bílou Sobotu o 17. hod. konala se slavnost VZKŘÍŠENÍ za veliké účasti věřících. Průvod šel kolem náměstí. Naposled.

V neděli 12/6 konal se průvod Božího Těla ke čtyřem oltářům na náměstí.

    V tomto roce bylo pokřtěno v našem kostele 97 dětí, pohřbeno 40 farníků a sezdáno 36 manželských párů. Sv. přijímání podáno 16.750.

 

1956

Podle nové úpravy bohoslužeb Svatého týdne průvod Vzkříšení se už nekonal. Byly zavedeny 2 nové svátky: SVATÉHO JOSEFA, dělníka: 1. května a PANNY MARIE KRÁLOVNY: 31. května. – V neděli 3. června za velké účasti konal se průvod Božího těla kolem náměstí. Jak obvykle za doprovodu dvou dechových hudeb, z Brumova a z Bylnice. – Na faře dány nové hlavní dveře. V červenci opravena kaplička v Návojské ulici. K vánocům pořídili farníci nový velký koberec k hlavnímu oltáři.

    Správu farního hřbitova podle nařízení ministerstva zdravotnictví převzal Místní národní výbor v Brumově dne 3. prosince 1956. Hřbitov zůstává sice majetkem farního kostela (farní obce), ale místní národní výbor jej bude spravovat.

    V kostele bylo sezdáno 37 manželských dvojic, pokřtěno 109 dětí a pohřbeno 41 farníků. Sv. přijímání podáno 14. 910.

  1957

Ve faře dány nové dvéře ode dvora z chodby.

Bylo sezdáno 27 manž. párů, pokřtěno 103 dětí a pohřbeno 49 farníků. Sv. přijímání podáno 14.720

1958

V neděli 8. června se konal Božítělový průvod ke čtyřem oltářům na náměstí. Naposled! Na faře dána nová okna v horních místnostech na severní straně. Celkem 7.

Dne 9. října 1958 zemřel papež PIUS XII. svaté paměti. Po 19 let řídil Církev a neohroženě hlásal svaté pravdy. Svůj život zasvětil práci za spravedlivý mír a blaho lidstva. Před jeho zvolením řekl pařížský arcib. kardinál Verdier: „Církev jde vstříc tak bouřlivé době, že nový papež bude muset být buď hrdinou nebo světcem.“ Dějiny ukáží, že PIUS XII. byl obojím!

Dne 28. října 1958 byl zvolen papežem benátský patriarcha, kardinál ANGELO GUISEPPE RONCALLI, který přijal jméno JAN XXIII. Letos bylo sezdáno 40 manž. dvojic, pokřtěno 114 dětí, pohřbeno 40 farníků. Za velikého náporu k odpadu se strany státních úřadů odpadlo od víry 11 lidí zde narozených. Sedm z nich bydlí jinde. Jenom 4 bydlí ve farnosti.  Sv. přijímání podáno 14. 010.

 

Pojďme spolu k betlému

 

     Nejrůznější cesty mohou člověka přivést k jeho umělecké tvorbě. U někoho je to jakýsi tvůrčí neklid, u jiného touha ovládat materiál, další cítí inspiraci atd. Jan Bařinka z Popova měl nesplněný sen z dětství. Jako malý chlapec vroucně prosil Ježíška, aby mu nadělil takový krásný betlém, jaký měli v kostele ve Štítné. Toto nesplněné přání jej nakonec přivedlo k jeho celoživotní činnosti.

     Jeho rodinný původ v době totality byl výraznou překážkou dostat se na vytoužené povolání. Proto se věnoval více než 15 let krásné restaurátorské práci. Vrátil se do rodného Popova, kde tvořil z pryskyřice lehké sochy, postavičky do betlémů, kopie známých i

neznámých mistrů. Byla to překrásná díla, která se líbila všem, kdo je spatřili. Fantazie pracovala stále a on v duchu vylepšoval to, co mu nebylo dovoleno předvést veřejnosti.

     Až jednou. Řekl si, že zkusí udělat betlém, lépe než kdosi před ním. Modeloval ze sádry a ten betlém měl velký úspěch a ohlas. Fantazie však pracovala stále, vymýšlel, toužil udělat velký betlém pro farníky ve Štítné a v Brumově. O jeho umění se šířily zvěsti také na Slovensko. Tak vytvořil přes třicet betlémů, které vyvolávaly u lidí obdiv.

     Reprodukce plastik z epoxidové pryskyřice zhotovené Janem Bařinkou z Popova najdeme v mnoha kostelích, mezi nimi nechybí ani kostel brumovský.

     Mimořádná dovednost, jeho výtvarný cit a jím vypracovaná originální technologie ho předurčily k výsostně užitečné činnosti. Jednou z nich je krásný betlém v našem kostele, který je třeba s úctou zhlédnout a ocenit. Je pravdou, že v muzejních depozitářích

i kostelích, ale i domácnostech je mnoho vzácných jesliček, které by zasluhovaly být veřejnosti k dispozici, ale protože jsou velké umělecké hodnoty, je oprávněná obava z odcizení.

     Jan Bařinka - umělec a etnograf, je zapsán v brumovské farnosti zlatým písmem , za jeho přínos bohatství místního kostela a vánoční pohody, kterou nabudete, když tento betlém   zhlédnete.

                                                                                                Fr. Sába