Rok
1945 je rokem všeobecné naděje na konec války, která vchází
do sedmého roku svého trvání. V ulicích městských a i v ostatních
obcích se objevily menší svazy maďarských vojáků. Ovšem
zanechali smutné dědictví – skvrnitý tyfus, kterému padly v měsíci
březnu dvě oběti z Brumova, manželé Kalužovi.
19tý březen, svátek sv. Josefa, byl věnován
mužům jako jejich patronu. Po zvláštní promluvě sloužena
byla mše sv. za muže celé farnosti.
Po tři týdny – vždy v pátek, sobotu a neděli
– byla stavovská kázání se sv. zpovědí a společným sv.
přijímáním. Účast na všech veliká. Kázání měli
Salvatoriáni z Val. Meziříčí.
Letos poprvé po šesti letech byl průvod slavnosti
Vzkříšení náměstím. Účast obrovská.
Březen a zvláště měsíc duben byly pohnutými.
Farnost den ze dne přeplněna německým a maďarským
ústupovým vojskem. Brali seno, slámu a některým i dobytek.
Poslední útvary ústupové vyrabovaly místní velkostatek. Skorem
tři týdny v době největších vojenských ústupů
německého vojska bylo obyvatelstvo stále v nebezpečí
bomb. První větší bombardování dne 16. 4. Brumov i Bylnice
byly zasypány bombami. Cílem byl tunel v Brumově, v Bylnici
nádraží a posledně i německé vysílačky.
16.
4. zasažen byl „hotel
Cobl“ v sousedství fary a zapálena stodola p. Valčíka v Bylnici
a nádraží. Obětí lidských, dík Bohu, žádných. 17. 4. znovu
bombardováno nádraží v Bylnici, Vlára a ve Sv. Štěpáně
ostřelována z kulometů letadel Stará Huť.
Přestože padlo velké množství bomb, nebylo lidských obětí.
Jistě že Matka Boží a sv. Václav za nás orodovali: vždyť
denně v kostele jsme se k nim ve zvláštních modlitbách
utíkali.
27. 4. okolo deváté hodiny opět v Brumov cílem
bombardovacích letadel. Padlo asi 60 bomb. Obětí žádných.
Odpoledne téhož dne mezi půl druhou až druhou hodinou bombardována
velmi silně část Bylnice zvaná „Lúčky“. Celá
ulice jevila bolestný pohled. Padly první oběti. Tři na místě
mrtví – manželé Hosanovi, národnosti
německé a 31tiletý Jarolím Vaculčík, národnosti české.
Dva těžce raněni – p. Šenkeřík František a p.
Pavelka Josef, dostalo se jim poslední pomazání. Oba zranění
podlehli. Všichni pohřbeni za velké účasti věřících.
Dny nejistoty a napětí rostly den ze dne. Hukot děl
byl stále více slyšitelný a koncem dubna vyhazovány výhybky,
točny, mosty železniční a naposled mosty silniční.
Vše svědčilo o frontovním území naší farnosti. Celá
řada kulometných hnízd okolo Brumova a Bylnice ale – dík Bohu
– děla byla odtud odtažena a ústup německých vojsk do
nitra protektorátu. Poslední jednotky vyhodily mosty v obcích a
značně poškodily obytná stavení. V Brumově
dům Kostky, řezníka v sousedství fary, v Bylnici
dům Černých a Ruprechtů a také celá řada
domků v části „Husího rynku“ v Bylnici byla
značně poškozena a mnohé části z domů
vytrženy. V Návojné nejvíce poškozen dům obchodníka Míče
a obuvníka Surého. Oba domy byly takřka rozmeteny. I část
budov velkostatku v Návojné poškozena. Tak přestáli jsme
hrůzy válečné. Obětí lidských, dík Bohu, Matce Boží
a sv. Václavu nebylo.
1. května měl býti vyhozen poslední most v Brumově
u sv. Jana. Německá hlídka čekala zde na svůj poslední
transport od Nedašova a Návojné. V tom došla zpráva, že
osvobozovací armáda Rumunů stojí u nádraží v Bylnici.
Zpráva se rozšířila jako blesk. Ihned navázáno spojení, mladí
muži a zvlášť mládenci 14 – 25 let v plném elánu a
nadšení obstarávali spojení s bratrskou armádou a po instrukcích
o postavení posledních německých složek podařilo se
brumovským mládencům přimět rumunské velitelství, aby
ihned spolu s nimi osvobodili Brumov od německých
vetřelců a zachránili ještě poslední mosty. Okolo dvanácté
hodiny se už rozvířila střelba našich chlapců proti
Němcům, nastala silná přestřelka, když tu na návrších
objevili se první vojáci osvobozovací rumunské armády v čele
se dvěma slovenskými financi a našimi brumovskými nadšenými a
odvážnými chlapci. (Až na dva samí Orli.) Střílelo se na
všech úsecích brumovských vrcholků, u sv. Anny, od hradu k mostu
sv. Jana a se Sucháně svištěly kulky v boji o
očistu od německých okupantů. Kulomety všech ráží,
minomety a automatické zbraně jen řinčely dlouho do
večera a i druhý a třetí den, kdy byly potlačeny a nebo
zajaty poslední hrstky Němců. Tento boj si vyžádal dvě
oběti, otce rodiny dvou dětí p. Fojtíka (člen Orla),
který přímým zásahem nepřátelské kulky byl na místě
mrtev a zbožného mladíka 25ti let p. Josefa Polácha (taktéž Orla),
který svou odvahou dostav se do nejtěžší seče byl
zraněn těžce do nohy a pro velkou ztrátu krve zranění
podlehl následujícího rána. Obdržel poslední pomazání. Třetí,
p. Ovesný těžce zraněný na hlavě, léčil se v nemocnici
v Trenčíně. Šťastně ze zranění vyvázl.
Tak byla splacena těmito obětmi daň na oltář vlasti.
Bůh jim buď milostiv a odplať vše!
2. května objevily se ve farnosti též první jednotky ruského
vojska. Velkostatek v Brumově i v Návojné zabrán. Živý
inventář stal se válečnou kořistí ruského vojska.
Dvěma skvrnami znečistil se poněkud ten jas a
radost z osvobození a to, že někteří občané v Brumově
vyrabovali zestátnělé domky bývalých německých
financů a lidé v Návojné statek Zentnerů. Vše museli
vrátit. Druhá nešikovnost předčasně oslavované
svobody bylo tancování v době, kdy Praha v těžkých
bojích volala o pomoc.
8. května k radosti všech oznámen velkým maršálem
Josefem Stalinem mír světa, potření německých armád,
které naprosto kapitulovaly. Neznámost budoucnosti poněkud
zdržovaly plné radostné projevy, ale přes to každému bylo jako
by se probíral z těžkého snu. Dík Bohu Matce Boží, že dán
byl světu mír. Ustala trestající ruka Boží a čeká nápravu
lidstva. Bude? Modleme se a modleme se neúnavně v důvěře
v milosrdenství Boží.
9. května přišli občané Bylnice s hudbou ve
velkém průvodu do kostela na májovou pobožnost poděkovat
Matce Boží za ochranu. Velitel ruské posádky, kapitán, v Brumově
žádal kněžstvo, aby i s dotyčným průvodem
přišli na náměstí před radnici, kde pochodovala
jednotka ruské armády. Oficielně byl oznámen mír projevy p.
řed. Straňáka, předsedy národního výboru, které byly
ustaveny ve všech osadách farnosti. V projevu tlumočil p.
Straňák dík ruské armádě a jejímu nejvyššímu veliteli
slavnému maršálu Josefu Stalinovi dík za osvobození a provolána sláva
ruské armádě, jejímu maršálu J. Stalinovi, p. presidentu dr.
E. Benešovi a všem, kdož přispěli k míru a k osvobození.
Za zvuků národní hymny slavnost skončena.
10. května konaly se v místním chrámu Páně
slavné děkovné bohoslužby. O půl jedenácté slavnostní kázání,
mše sv. s asistencí, Te Deum, Svátostné požehnání a písní
Sv. Václave a národními hymnami skončeny. Při službách hrála
hudba z Brumova „Ejhle oltář …“. Bylnice přišla
průvodem. Zástupci škol, četnictva, úřadů a
předsednictva národních výborů zaujali vyhražená místa v presbytáři.
Zvlášť děkovné služby Boží ve Sv. Sidonii a ve Sv.
Štěpáně byly v neděli 13. 5.
Za vše všem Deo et Mariae gratias ago.
Práce na hřbitově: hned zjara ujaly se
čištění hřbitovní stráně školní děti.
Vysazena byla stráň hřbitova pětisty stromy různého
druhu malými sazenicemi. Okolo chodníku k záchodu zasazeny
topoly. Upraveny i parky u kostela. Rozšířeny cestičky.
Opět sestříhána hráz.
Nutno poznamenat, že dík obětavosti hospodyň z Brumova
získali jsme 45 kusů nových váz trojího druhu. Díky jim. Darem
pí. Kouřilové plátna a péčí pí. Kovaříkové a pí.
Svobodové z Bylnice získáno plátno a celá výzdoby mariánského
oltáře.
Na májových pobožnostech denně kázání.
Zahrádka před farou ozdobena růžemi.
V době podzimní rozměřen hřbitov na
jednotlivé oddíly, vyměřeny přesně cesty a chodníky
k jednotlivým hrobům. Vyměření provedl p. Ing.
Doleček z Val. Meziříčí. Pořízen technický
odborný popis renovace hřbitova.