5.

Z historie naší farnosti

home

Pamětní kniha farnosti sv. Václava
pokračování

zpět na seznam

1943

    

    Zima v r. 1942 a na leden únor v r. 1943 velmi mírná. V květnu T. r. byl pořízen kolem farní zahrady nový plot z desek. Dřívější plot byl velmi špatný, byl 25 let starý.

     V tomto měsíci byla prohloubena studna ve dvoře. Voda v této studni byla voda povrchová. Než byla tato studně kopána, zjistil proutkař že na tomto místě jest voda pramenitá v hloubce 18 m u vrat stodoly a u schodiště do dvora v hloubce 10 m. Studni vykopali tedy jen do hloubky 12 m a když měli tuto vodu povrchovou práce nechali. Když ale v r. 1942 bylo velké sucho, nebylo ve studni vody. Když proráželi studni do hloubky přišli nejprve na kulaté balvany a pak na skálu, byla proražena do hloubky 7 m a poněvadž nebylo ku práci dosti lidí byla práce zastavena a do proražené skály byly zasazeny cementové roury. Studně jest nyní 19 m hluboká. Zdá se že se přišlo již na pramenitou vodu, protože když vodu čerpali, nemohli ji vyčerpat, vody ve studni prý málo ubývalo a byla prý velmi studená.

     Na jaře t. r. byl ve farnosti velmi rozšířen tyfus a mnoho lidí bylo odvezeno do nemocnice v Uh. Hradišti a na Vsetíně a též mnoho lidí na tuto nemoc zemřelo. Podvýživa obyvatelstva v době válečné mnoho k úmrtnosti přispívala.

     Drahota na začátku t. r. byla veliká. V městě platilo se za 1 kg sádla, ovšem pod rukou 1 500 K. Na venkově platilo se za 1 kg sádla 500 K, za 1 kg másla 350 K, za 1 kg masa 160 K, za 1 l mléka 5 K, za 1 kg mouky 20 – 30 K.

     Na jaře vysadili jsme na polích Brumovských koupené koroptve, na brumovských polích 18 párů a na svém revíru v Popově vysadil jsem s p.lesmistrem Mervartem 10 párů. Jeden pár koroptví stál 120 K.

                                                                               Vilém Skácel děkan

Stanislav Dostál konkomisař

 

Smutná zpráva

    Dne 14. prosince 1943 vyjel si ráno o půl jedenácté hodině v plném zdraví se cítící vldp. farář P. Augustin Opravil se svými obvyklými kamarády - honci – na hon do revíru Val. Klobouky. Dle udání honců byl v ten den velmi veselé nálady a netušil, že smrt je mu v patách. V začátku rozestupu na druhou leč jen výkřik honců upjal pozornost všech na ten bolestný okamžik, kdy vldp. farář P. Augustin Opravil, zasažen mrtvicí, klesal mrtev k zemi. Veškerá pomoc byla marná. Lékař konstatoval jen okamžitou smrt. Naplnila se slova Božského Spasitele „Bděte, neboť nevíte dne ani hodiny“. Hned byl vldp. farář převezen do jeho vlastní farnosti Brumov a o druhé hodině odpoledne jiz odpočíval v místnosti nynější kanceláře, čekaje na poslední projev lásky křesťanské. Okolo šesté hodiny večerní dojel vldp. děkan P. V. Skácel z Valašských Klobouk, aby zjistil stav farního úřadu a dal k pohřbu patřičné direktivy. V sobotu 18./12. shromáždili se vděční farníci, aby projevili svému faráři svou lásku. Veliké zástupy tísnily se okolo fary. Po modlitbě kněžské v doprovodu 25ti kněží šel smuteční průvod náměstím ke kostelu. Pohřební obřady vykonal vldp. děkan P. V. Skácel, kázal Dr. P. Kolář ze Starého města. Po tklivém zpěvu mužského sboru z Brumova spuštěna rakev s tělesnými pozůstatky vldp. faráře Augustina Opravila do hrobu. V oku nejednoho farníka zaleskla se slza. Bůh mu dej lehké odpočinutí!

    Prozatímně vedl duchovní správu dp. kaplan P. Arnošt Horák. Vánoční zpovídání od časného rána až do poledne, odpoledne až pozdě do noci, vše vykonával takřka sám.

 

Z historie naší farnosti