Začátkem roku 1942 přišlo nařízení odevzdati
kostelní zvony. Tyto byly zařazovány do skupiny
A B C D. Do skupiny D patřily staré památné zvony a ty
byly kostelům ponechány. Náš kostel měl odevzdati všechny
zvony, vyjma nejmenšího umíráčku. Poněvadž v našem
kostele jest jeden starý památný zvon který po poškození
ohněm byl v r 1713 znova ulit, napsal tehdejší farář
Aug. Opravil památkovému úřadu v Brně žádost, aby
tento zvon byl vzat v ochranu a uvedl důvody, proč by
tento zvon měl býti zachován: 1. jest to starý památný zvon,
který byl před r 1731 ulit, 2. že ani za světové války v roce
1914 – 1918 nebyl requirován, 3. že zdejší lid jest velmi chudý a
proto jemu bude těžko poříditi se nové zvony, 4. při
sbírce teplého oděvu pro vojáky německé na ruské
frontě daroval zdejší lid poměrně velmi mnoho. Památkový
úřad nařídil, aby ozdoby, nápisy a obrazy na zvonu byly
otisknuty do papírové kaše a okopírovány. Ježto při 30°
mrazu to nebylo možno, poslal farář zvětšenou fotografii.
Dlouho o zvonech nebylo rozhodnuto a tu povstaly mezi lidem bajky, že pí
baronka Rainer – Harbach dala náhradou za tyto zvony 40 kusů
dobytka, 100 000 K a mnoho železa. Dlouho se však tato bajka
neudržela, protože dne 7 dubna 1942 byly zvony requirovány. Po
dobrozdání requirujícího úředníka byl tento starý zvon
ponechán a byly vzaty zvony: sv. Josef sv. Rodina a umíráček.
V květnu r. 1942 byly okraje cesty do kostela na
kostelním nádvoří ozdobena růžovými keříky a kolem
kostela byly též nasázeny ozdobné keře. Zahrádka před
farou byla též vysázena ozdobnými keři, stromky a
květinami.
Vilém
Skácel děkan